Krakov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Autoritní data |
→Historie: misto linku na rozcestnik Tatar asi lepe link na Bitva u Lehnice (i kdyz samozrejme by bylo nejlepsi mit tu clanek o mongolsko-tatarskem tazeni...) |
||
Řádek 58:
Nejstarší část města se nachází na opevněném [[Wawel]]ském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla za vlády knížete [[Svatopluk Velkomoravský|Svatopluka]] [[Velkomoravská říše]]. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku [[966]], kdy bylo město pod vládou českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], pod [[Přemyslovci|přemyslovskou]] vládou zůstal i za vlády [[Boleslav II.|Boleslava II.]], ale pravděpodobně na jejím sklonku, v roce [[999]], byl Krakov dobyt [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]], vnukem českého knížete Boleslava I., a připojen k jeho [[Piastovci|piastovskému]] polskému státu. Od roku [[1000]] se v Krakově nacházelo [[biskup]]ství. Roku [[1038]], za vlády [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I. Obnovitele]], se Krakov stal polským hlavním městem.
V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky ''rozbicie dzielnicowe'') byl sídlem hlavního knížete (''książę senior'') – principa. Za [[Bitva u Lehnice|tatarského vpádu]] v roce [[1241]] bylo město takřka úplně zničeno. Začala obnova Krakova a kníže [[Boleslav Nesmělý|Boleslav V. Nesmělý]], jeho matka Grzymisława a manželka bl. Kunhuta dali [[5. červen|5. června]] [[1257]] městu lokátorská práva podle magdeburského práva. Úkol lokátorství byl svěřen třem fojtům: Gedkovi, Jakubovi z Nisy a Dytmarovi Wolkovi. Zakládací dokument hovořil o:
* osvobození měšťanů od daní na období 6 let
* osvobození měšťanů od cel na 10 let
| |||