Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí

Raiffeisen přišel roku [[1862]] s velmi prostým řešením. Zápůjční pokladní [[spolek]] (Flammersfelder Hülfsverein zur Unterstützung unbemittelter Landwirte – později Heddesdorfer Darlehnskassenverein) sdružoval pouze malou skupinu lidí. Jednalo se o spolek pro obce od 600 do 2 000 obyvatel. Raiffeisen postavil fungování spolku na poznatku, že lidé se v obci znají, spolupracují spolu a důvěřují si. Každý člen pokladního spolku ručil veškerým svým [[majetek|majetkem]] za dluhy všech ostatních členů. Proto si své členy pokladní spolky vybíraly také podle morálního charakteru a [[Zápůjčka|zápůjčky]] poskytovaly až po posouzení prospěšnosti. Podíly ze zisku v podstatě neexistovaly, jelikož zisky sloužily jako rezerva. V případě, že by přecipřece jen spolek zanikl, převáděly se peníze na organizaci, která by v započatém díle pokračovala. Práce v pokladním spolku byla dobrovolná. Každý člen měl jen jeden hlas, bez ohledu na velikost svého podílu.