Kędzierzyn-Koźle: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Výz rod (+ 1x - Janusz Rudnicki, polský novinář a spisovatel), link
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Autoritní data; kosmetické úpravy
Řádek 39:
| název statistického celku =
}}
'''Kędzierzyn-Koźle''' (česky ''Kandřín-Kozlí'') je město v [[Polsko|Polsku]], v oblasti [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]]. Město má přes šedesát tisíc obyvatel, je hlavním městem stejnojmenného okresu.
 
[[Soubor:Koźle station.jpg|thumb|Koźelské nádraží|331x331pixelů]]
Řádek 47:
[[Hornoslezský metropolitní svazek|Hornoslezského metropolitního svazku]]. Tratě z Kędzierzyna-Koźle do [[Polska Cerekiew|Polske Cerekwe]] a [[Strzelce Opolskie|Strzelců Opolskich]] jsou v rámci celkového úpadku železniční dopravy v Polsku v posledních letech nepoužívané. Řeka [[Odra]] je splavná od polského přístavu Koźle.
 
== Geografie ==
 
=== Poloha ===
Řádek 55:
Celkově se povrch města vyznačuje nevelkými výškovými rozdíly. Nejníže položené části města se nacházejí na březích řeky [[Odra|Odry]] a jejího pravobřežního přítoku [[Kłodnica|Kłodnice]]. Východní břeh řeky Odry náleží k Nisským říčním terasám. Severovýchodní část města zaujímají lesní porosty zdvíhajícího se hřbetu Hor svaté Anny (Góry św. Anny)
 
Své místo v hydrologii města mají i uměle zbudované vodní kanály. Kanál kłodnický a Kanál gliwický využily přirozený spád řeky Kłodnice. Třetím vodním kanálem je Kanál kędzierzyńský, který je větví Kanálu gliwického spojující jej s areálem společnosti ZAK s. a. [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe|Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe]], jenž by spojil město s Vídní zůstává prozatím na úrovni plánů.
 
=== Administrativní rozdělení ===
Řádek 68:
# Stare Miasto (Kędzierzyn-Koźle)
# Blachownia (Kędzierzyn-Koźle)
# Sławięcice (Kędzierzyn-Koźle)
# Azoty (Kędzierzyn-Koźle)
# Cisowa (Kędzierzyn-Koźle)
Řádek 78:
# Miejsce Kłodnickie (Kędzierzyn-Koźle)
 
== Název ==
Dnešní název města pochází ze sloučení jmen dvou dřívějších obcí - Kędzierzyna a Koźle. První písemné zmínky o hrazené obci ''Kosel ''pochází z latinsky psané ''Kroniky polské ''Galla Anonyma z let [[1112]]–[[1116]]. Z roku [[1283]] pochází první zmínka o Kędzierzynu ve latinské formě jako ''Kandersino, ''později r. [[1410]] jako ''Candirsyn. ''Český název města zní Kandřín-Kozlí.
 
Během [[Nacismus|nacistického]] režimu (1933–1945) neslo město název ''Heydebreck O. S. ''podle velitele německého dobrovolnického oddílu Petera von Heydebrecka, který v době Třetího slezského povstání bojoval v Bitvě pod Horou sv. Anny a Kędzierzyn tehdy dobyl.
 
== Historie ==
První historické zmínky o městské částí Koźle (Kozlí) pocházejí z roku [[1104]]. Městských práv nabyla osada až roku [[1281]]. Území dnešního města náleželo ke [[knížectví kozelsko-bytomské|knížectví kozelsko-bytomskému]]mu. Od roku [[1283]] jako léno českého krále sdílelo osudy Zemí koruny české, až do roku 1741 kdy stalo součástí [[Prusko|Pruska]]. R. [[1743]] bylo započato se stavbou pevnosti Kozlí, která byla o šedesát let později obležena [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovými]] vojsky. Značným impulsem k rozvoji celého regionu byla výstavba Kłodnického kanálu v letech 1792–1812. Roku 1845 byl zahájen provoz na železnici na trati [[Opolí|Opole]]-[[Gliwice]]. Tento rok lze považovat za začátek rozvoje obce Kędzierzyna, neboť železniční stanice byla umístěna právě zde. Kędzierzyn rostl na úkor Koźle, které bylo omezeno postavením pevnosti. Tento trend již nedokázalo zvrátit ani zrušení statutu pevnosti ([[1873]]), ani výstavba říčního přístavu Koźle (1891–1908). Po první světové válce území na základě plebiscitu zůstalo Německu. V letech 1934–1938 byl vybudován Gliwický kanál. Po dobytí města Rudou armádou v roce 1945 přešlo pod vládu [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]]. Roku [[1951]] se Kędzierzyn stal městem. Roku [[1975]] byla sjednocena čtyři města Koźle, Kędzierzyn, Kłodnice a Sławięcice a další 3 vsi v město Kędzierzyn-Koźle
 
== Památky ==
<ref>url=http://www.nid.pl/pl/Informacje_ogolne/Zabytki_w_Polsce/rejestr-zabytkow/zestawienia-zabytkow-nieruchomych/OPO-rej.pdf|tytuł=Rejestr zabytków nieruchomych woj. opolskiego|opublikowany=Narodowy Instytut Dziedzictwa|data dostępu=1.12.2012|strony=30-32</ref>:
 
Řádek 93:
* luteránský kostel z roku 1902
* "nevolnická" kaple a zvonice z roku 1814
* Měšťanské domy převážně z 19. stol.
* Justiční palác z r. 1930
* Budovy městských vodáren a vodovodů z let 1900–1902
 
=== Kędzierzyn-Koźle - Koźle ===
Řádek 114:
* Židovský hřbitov v Dębowej, založen r. 1814
 
== Vzdělávání ==
Ve městě se nachází 15 základních škol, 8 škol středních a 8 vyšších odborných škol. Již delší dobů ve městě existuje snaha o otevření vysoké školy nebo alespoň pobočky již existující, která by se stala impulsem k rozvoji vysokého školství v Kędzierzynie-Koźlu
 
== Sport ==
Sportovní vyžití obyvatel města organizuje a řídí Odbor kultury, sportu a rekreace úřadu města (Wydział Kultury, Sportu i Rekreacji Urzędu Miasta). Spolupracuje s Městským střediskem sportu a rekreace (Miejskim Ośrodkiem Sportu i Rekreacji).
 
Řádek 128:
Rovněž v městě působí ženský softballový a mužský baseballový tým Caper Kędzierzyn-Koźle
 
== Rodáci a osobnosti města ==
* [[Raphael Schäfer]] - brankář a hráč [[1. FC Norimberk]]
* [[Janusz Rudnicki]], polský novinář a spisovatel
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|POL}} [[Racibórz|Ratiboř (Racibórz)]], [[Polsko]]<ref>[http://www.kedzierzynkozle.pl/bip/index.php?t=210&id=1741&mode=a Uchwała Nr XXXIV/435/05 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 31 maja 2005 r. ws. nawiązania współpracy].</ref>
* {{Flagicon|FRA}} [[Héricourt]],[[Francie]]<ref>[http://www.kedzierzynkozle.pl/bip/index.php?t=210&id=1893&mode=a Uchwała Nr XLIII/571/06 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 26 stycznia 2006 r. ws. nawiązania współpracy].</ref>
Řádek 140:
* {{Flagicon|CZE}} [[Přerov]], [[Česko|Česká republika]]<ref>[http://www.kedzierzynkozle.pl/bip/index.php?t=210&id=18989&mode=a Uchwała Nr X/106/07 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 29 maja 2007 r. ws. nawiązania współpracy].</ref>
 
== Reference ==
{{Překlad
| jazyk = pl
Řádek 147:
}}<references />
 
== Literatura ==
* [[Janusz Bogdanowski]]: ''Twierdza Koźle. Problem planu w świetle systemu kleszczowego szkoły staropruskiej i szkoły Arad''. W: ''Studia i materiały do historii sztuki wojennej'', T. 12, Cz.1, Warszawa 1966, strony 153–162.
* Grzegorz Bukal: ''Gerhard Cornelius Walrave i holendersko-pruska fortyfikacja na ziemiach polskich''. W: ''Niderlandyzm w sztuce polskiej''. PWN, Warszawa 1995, strony 351–363.
Řádek 157:
* {{commonscat|Kędzierzyn-Koźle}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Polsko|Slezsko}}