Všeobecný zákoník občanský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Autoritní data; kosmetické úpravy
Řádek 7:
| stát = {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| druh = císařský patent
| číslo = JGS Nr. 946/1811
| zkratka = ABGB
| autor = [[Franz von Zeiller]]
Řádek 14:
| účinnost = [[1. leden|1. leden]] [[1812]]
| zrušeno = {{flagicon|Československo}} 1. leden 1966
| související =
| oblast = [[občanské právo]]<br />[[rodinné právo]]
}}
'''Všeobecný zákoník občanský''' (německy ''Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie'', zkratka '''ABGB'''), v české právní praxi označovaný jako '''obecný zákoník občanský''' (ve zkratce '''o.&nbsp;z.&nbsp;o.'''), byl základem [[Občanské právo|občanského práva]] neuherské části habsburské monarchie od skončení [[Josefinismus|josefinismu]] až do jejího zániku. Vyhlášen byl [[1. červen|1.&nbsp;června]] [[1811]] patentem císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] č.&nbsp;946 Sb.&nbsp;z.&nbsp;s. s platností pro všechny země [[Rakouské císařství|rakouského císařství]], vyjímaje [[Země Koruny svatoštěpánské|země Koruny uherské]]. Vyhlášení zákoníku předcházelo v roce 1797 krátké období „platnosti na zkoušku“ v Západní [[Halič|Haliči]]i. Na [[Česko|českém]] území zůstal v [[platnost]]i až do vydání [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|středního občanského zákoníku]] z roku 1950, některá ustanovení ([[smlouva služební]]) však zůstala v platnosti až do roku 1965 (kdy byl vydán [[Zákoník práce (Československo, 1965)|zákoník práce]]). Vycházel z tradic [[Římské právo|římského práva]], ale především zohledňoval koncepci [[Přirozené právo|přirozeného práva]].
 
== Členění zákoníku ==
Řádek 51:
== ABGB v nástupnických státech po rozpadu Rakousko-Uherska ==
=== Československo ===
ABGB byl do [[Československo|československého]] práva přijat zákonem č.&nbsp;11/1918&nbsp;Sb., známým jako [[Zákon o zřízení samostatného státu československého|recepční norma]]. Problém ovšem byl v tom, že byl recipován pouze pro [[české země]] (Čechy, Moravu a rakouské Slezsko), na [[Slovensko|Slovensku]] platilo zvykové [[uherské právo]]. S tímto právním dualismem v občanském právu Československá republika neúspěšně bojovala po celou dobu své existence, ale nikdy se občanské právo pro území celého státu v období první republiky sjednotit nepodařilo. Byla sice vypracována osnova československého občanského zákoníku, tak však vzhledem k politické situaci konce 30.&nbsp;let již nebyla přijata. Uspěla až [[právnická dvouletka]] po nástupu komunistické strany k moci, která během dvou let změnila veškeré dosavadní právo a ukončila v Československu právní dualismus.
 
ABGB byl několikrát novelizován (např. z něj v roce 1928 vypadla materie upravující [[osvojení]]). Na českém území platil ABGB do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1950]], kdy byl nahrazen tzv. [[střední občanský zákoník|středním občanským zákoníkem]]; po tomto datu zůstala z ABGB v platnosti pouze ustanovení týkající se [[služební smlouva|služební smlouvy]] (hlava XXVI., §&nbsp;1151–1164), která byla zrušena až [[Zákoník práce (Československo, 1965)|zákoníkem práce]] k 1.&nbsp;lednu [[1965]]. Součástí občanského zákoníku ABGB byl také jeho uvozovací dekret, kterým se zákoník zaváděl do praxe. V paragrafu 16 uvozovacího dekretu je stanoveno, že základním zněním ABGB je znění německé vydané v říšské sbírce zákonů v roce 1811. Po celou dobu své platnosti ABGB v českém znění ve sbírce zákonů ČSR nikdy nevyšel.
Řádek 87:
* www.kakanien.info: [http://www.kakanien.info/Show.aspx?ID=1655&AspxAutoDetectCookieSupport=1 Obecný občanský zákoník včetně uvozovacího patentu ve znění platném k 31. prosinci 1934]
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Právo}}