Adolf Wiesner: Porovnání verzí

'''Adolf Wiesner''' – ([[31. březen|31. března]] [[1871]] [[Praha]]<ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=3296&reproId=125059 Matriční záznam o narození a obřízce] pražské židovské náboženské obce </ref> – [[10. říjen|10. října]] [[1942]] [[Koncentrační tábor Terezín]]<ref>[http://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/85965-wiesner-adolf-oznameni-o-umrti-ghetto-terezin/ Wiesner Adolf: Oznámení o úmrtí, ghetto Terezín]</ref>), byl český akademický malíř a

Adolf Wiesner se narodil na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na [[Praha|pražské]] [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířské akademii]] u profesora [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]]. Poté odjel studovat do [[Drážďany|Drážďan]], kde se školil u prof. [[Leon Pohle|Laona Pohla]]. Po Drážďanech odjíždí na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|malířskou akademii]] do [[Mnichov|Mnichova]]a, kde navštěvoval přednášky u prof. [[Otto Seitz|Otto Saitze]]. V roce [[1893]] se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. [[Vojtěch Hynais|Vojtěcha Hynajse]], který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce [[1896]] studium ukončil a zakládá nezávislý časopis české moderny "[[Volné směry]]". Wiesner byl rovněž členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]]. V roce [[1898]] vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v [[Topičův salon|Topičově salonu]]. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen [[Sokol (spolek)|Sokola]], v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel. V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v [[Paříž|Paříži]]i, kde se stýkal s [[Alfons Mucha|A. Muchou]] a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v [[Salon des artistes français|Salonu francouzských umělců]]. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou [[Alexandr Brandejs|Alexandra Brandejse]] velkého [[Mecenáš|mecenáše]] umění. Kolem roku [[1903]] se žení a v roce [[1904]] se jim narodil syn [[René Wiesner|René]] (budoucí známí architekt). Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardu]], malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchu]], spisovatelku [[Růžena Jesenská|Růženu Jesenskou]], ing. [[Emil Kolben|Emila Kolbena]], nebo rentgenologa dr. [[Václav Šváb|Václava Švába]] a řadu dalších. V roce [[1916]] uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v [[Galerie Václava Špály|Rubešově galerii]] v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu Helenu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. V roce [[1939]] po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci]] zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce [[1942]] byli oba deportováni do [[Terezínské ghetto|terezínského ghetta]]. Tři měsíce po příjezdu do [[Terezín|Terezína]]a Adolf Wiesner [[10. říjen|10. října]] [[1942]] zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.

Image: Adolf Wiesner - Portrét Bernharda Federera z Janovic, předsedy pohřebního bratrstva.jpg | Adolf Wiesner – ''Portrét Bernharda Federera z Janovic, předsedy pohřebního bratrstva''

File: Adolf Wiesner - Portrét Emila Kolbena.jpg | Adolf Wiesner – ''Portrét ing.Emila Kolbena''

* [http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=698&folium=366 Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Wiesner Adolf (1871-1942)]

{{DEFAULTSORT:Wiesner, Adolf}}

[[Kategorie:Narození v Praze]]

[[Kategorie:Úmrtí 1942]]

[[Kategorie:Čeští malíři]]

[[Kategorie:Židovští výtvarníci]]