Kenneth Armitage: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Autoritní data; kosmetické úpravy
Řádek 31:
Britští umělci měli doma v poválečných letech silnou podporu a proto již roku 1952 reprezentovala zemi skupina mladých sochařů ([[Reg Butler]], [[Lynn Chadwick]], [[Bernard Meadows]], [[Eduardo Paolozzi]], [[William Turnbull]] a Kenneth Armitage) výstavou ''New Aspects of British Sculpture'' na [[Biennale di Venezia|26. Benátském bienále]]. Pro Armitage, do té doby neznámého, se výstava stala startovním bodem jeho umělecké kariéry. Armitage se stal mezinárodně uznávaným umělcem, když roku 1956 zvítězil v soutěži na památník války v [[Krefeld]]u v [[Německo|Německu]] a o dva roky později obdržel cenu pro nejlepšího sochaře mladšího 45 let na [[Biennale di Venezia|Benátském bienále]].
 
Po první samostatné výstavě v Gimpel Fils v [[Londýn|Londýně]]ě (1952) a Bertha Schaefer Gallery v [[New York]]u (1954) následovala retrospektivní výstava v prestižní [[Whitechapel Gallery]] v Londýně (1959) a zastoupení na [[Documenta]] I a II v [[Kassel]]u (1954, 1959). Britská rada pak zorganizovala sérii jeho výstav v zahraničí.
 
Roku 1955 si pronajal ateliér na [[Notting Hill]] v [[Londýn|Londýně]]ě a roku 1959 se přestěhoval do vlastního ateliétu navrženého architektem Jamesem MacLarenem. Zároveň odešel od svých galeristů v Gimpel Fils do galerie Marlborough Fine Art a získal možnost odlévat do [[Bronz|bronzu]] ve slévárně Noack v [[Německo|Německu]], která měla zkušenosti se sochami velkých rozměrů.
 
V letech 1960-63 s přestávkami pracoval také na centrální fasádě [[Château Mouton-Rothschild]] blízko [[Bordeaux]] ve [[Francie|Francii]]. V sérii dokumentárních filmů o současném výtvarném umění amerického režiséra Warrena Formy z 60. let je v dílu „5 britských sochařů“ (1964) spolu s [[Henry Moore|Henrym Moorem]], [[Lynn Chadwick|Lynn Chadwick]], B. Hepworthem a Regem Butlerem uveden i Kenneth Armitage.
 
Často cestoval a za pobytu ve [[venezuela|Venezuele]] krátce žil u kmene místních [[Indiáni|indiánů]]. Během své kariéry byl hostujícím profesorem v [[Caracas]]u (1964) a [[Bostonská univerzita|Boston University]] v [[Massachusetts]] (1970) a hostujícím pedagogem na Royal College of Art (1974–79). V letech 1967-69 pobýval díky výměnnému programu německých a britských umělců v [[Berlín]]ě.
Řádek 43:
V 80. letech často vystavoval v zahraničí a později měl velké retrospektivní výstavy na Artcurial v [[Paříž]]i (1985), na [[Letní olympijské hry 1988|Olympiádě v Soulu (1988)]], sochařském parku v [[Yorkshire]] (1996) a na Millennium Sculpture Exhibition, Holland Park (2000). Armitage byl v roce 1994.zvolen členem [[Royal Academy of Arts]].
 
Od roku 1940 byl ženatý s o devět let starší absolventkou Slade School Joan Augusta Monro Moore (1909–1996), která mu za války nabídla svůj ateliér, ale od poválečných let žili oba odděleně a udržovali jen hluboké přátelské vztahy. Zemřel 22. ledna 2002 v [[Londýn|Londýně]]ě ve věku 85 let.
 
== Dílo ==
[[FileSoubor:Marl Armitage 01.JPG|thumb|''Sedící skupina'' (1953)]]
Předválečnou ranou tvorbou K. Armitage byly sochy tesané v kameni, které autor později většinou zničil. Po válce tvořil modely soch v sádře na železné kostře, které pak odléval do [[Bronz|bronzu]] a [[Patina|patinoval]]. Podle autora předcházela tvorbě pečlivá příprava, ale ve výsledku byl vždy obsažen prvek hravosti.
 
Řádek 53:
Válečná zkušenost se projevila změnou pojetí figury a podvědomým použitím tvarů odvozených z [[Letadlo|letadel]]. Další inspirací byly tvary [[Neolitická architektura|neolitické]] krajiny v okolí Corsham Court (Salisbury plain, hrabství [[Wiltshire]]), kde Armitage žil až do roku 1956.
 
[[FileSoubor:KMM Armitage 01.JPG|thumb|left|''Monitor'' (1961), Otterlo]]
Základem soch je [[Abstrakce|abstraktní]] reliéfní tělo s výraznou povrchovou strukturou a měkkými přechody mezi plochou a zaoblením v němž je spojena skupina postav. Jejich individualita je patrná pouze ze silně stylizovaných a spíše naznačených hlav a končetin. (Friends walking, 1952, Seated Group, 1953).
Sochař se pokoušel o rytmizaci a zachycení pohybu (People in the wind, 1950, Family going for a walk, 1951).
Řádek 63:
Dalšími problémy, kterými se sochař zabýval, představovala specifika zobrazení vertikální a horizontální polohy lidské figury a reflexe expresivního proudu [[Abstraktní umění|abstraktního malířství]].
 
[[FileSoubor:010 ysp-armitage.jpg|thumb|Figura na zádech (1961)]]
[[FileSoubor:Duisburg SLM Armitage 01.JPG|thumb|left|''Prorok'' (1961), Duisburg]]
Individuální figury z konce 50. let jsou většinou ležící, se zdůrazněným objemem (Reclining figure, 1956), zatímco deskovité sedící figury (Triarchy, 1957, Slab figure, 1961) již naznačují postupný přechod k [[Abstrakce|abstrakci]] (Prophet, 1961, Sibyl, 1961), ke které dospěl kolem poloviny 60. let (Tower, 1963, Pandarus, 1964). Figuru nahradila zeď nesoucí skrytou symboliku (Wall, 1965) a izolované atributy těla vystupující z kolmé plochy, jako v případě deseti verzí plastiky k legendě o zazděné ženě (The legend of Skadar, 1965) nebo pralesa ve Venezuele (The Forest, 1965).
 
Od konce 60. let zkouší nové techniky ([[laminát]], nástřik barev), experimentuje s kombinací kresby a soch z různých materiálů – [[Dřevo|dřeva]], [[Hemihydrát síranu vápenatého|sádry]], [[Papír|papíru]] a tvoří sochy z [[Hliník|hliníku]] (Bernadette goes to Wales, 1972). U bronzových soch postupně přechází ke stylizovanému, plastickému a více realistickému zobrazení figury (July figure, 1979-82, několik verzí). V 70. letech se Armitage také více věnoval [[Kresba|kresbě]] a grafice s tématem krajiny (Landscape, 1979, lept) V 80. letech opustil figury a tvořil plastiky stromů (Richmond Oak, 1985) a po návratu z [[Jordánsko|Jordánska]] a [[Egypt|Egypta]]a sérii pozoruhodných architektur-trůnů. Návštěva kamenné pouště The Burren v [[Irsko|Irsku]] je zachycena kresbami a v 90. letech inspirovala vznik několika verzí sochy [[Keltské náboženství|keltského boha]] Dagda.
Některé plastiky rukou a nohou, jejichž kořeny sahají do 60. let, se díky spolupráci se sochařem a specialistou na monumentální plastiku Richardem Burdenem dočkaly realizace pro veřejný prostor (Helping hands, 2000, Reach for the Stars, Leggs walking) jako moderní pomníky.
 
== Zastoupení ve veřejných sbírkách (výběr) ==
[[FileSoubor:Geograph-2181226-by-Andrew-Curtis.jpg|thumb|''Ke hvězdám'', Stephenson's Lane, Newcastle (2002)]]
* Arts Council of Great Britain
* [[Art Institute of Chicago]]
Řádek 90:
 
== Realizace (výběr) ==
[[FileSoubor:Helping Hands sculpture, Mandela Gardens, Leeds - DSC07711.JPG|thumb|''Helping Hands'', Mandela Gardens, Leeds (2000)]]
* 1985 ''Richmond Oak'', Britské velvyslanectví, [[Brasília|Brasilia]]
* 2000 ''Both hands'', Millenium Square, Leeds, UK
* 2002, ''Reaching for the stars'', Newcastle city Central square
Řádek 100:
 
== Nadace K. Armitage ==
The Kenneth Armitage Foundation sídlí v bývalém domě a ateliéru sochaře. Nadace spravuje pozůstalost v hodnotě 2 mil. liber a uděluje dvouletá stipendia mladým umělcům.
 
== Odkazy ==
Řádek 122:
* [http://www.tate.org.uk/art/artworks?aid=664&ws=date Tate Gallery]
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Umění|Spojené království}}
{{DEFAULTSORT:Armitage, Kenneth}}