Verze z 30. 5. 2016, 12:52 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 848 editací v praxi často nesprávně perzekuovaný ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 12. 2016, 23:57 editovat zrušit editaci Svatonius (diskuse \| příspěvky) 4 editace m Wichtela bylo změněno na správnou verzi Wichterleho. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Dva tisíce slov''' (úplný název '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968\|pražského jara]]. Zatímco ''[[Akční program KSČ]]'' byl výzvou k reformě komunistické strany, ''Dva tisíce slov'' obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace\|politické normalizace]], dokument ''Dva tisíce slov'' označilo za [[kontrarevoluce\|kontrarevoluční]]. Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd]] – [[Otto Wichterle\|Otty ~~Wichterla~~Wichterleho]], [[Jan Brod\|Jana Broda]], [[Otakar Poupa\|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub\|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen\|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy\|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)\|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] („Cenzura je nepřípustná“).<ref>Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1513 Dostupné online.]</ref> Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník [[Československá lidová armáda\|Československé lidové armády]] [[Samuel Kodaj]] za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa\|Srpnem 1968]] prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.<ref>{{Citace elektronické monografie

Dva tisíce slov: Porovnání verzí