Johann Gottlieb Tamitius: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplneni |
nepracuje se, úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Johann Gottlieb Tamitius''', psán také jako '''Johann Gottlieb Damitius''' či '''Johann Tamitio''', někdy nesprávně jako '''Johann Gottlob Tamitius'''<ref>Ernst Flade: ''Gottfried Silbermann: ein Beitrag zur Geschichte des deutschen Orgel- und Klavierbaus im Zeitalter Bachs''. 2. vyd. Breitkopf & Härtel, 1953, S. 119.</ref> ([[9. únor]]a [[1691]] [[Drážďany]] – 24./[[26. březen|26. března]] [[1769]] [[Žitava]]) byl [[Německo|německý]] [[varhanář]] období [[Baroko|baroka]].
== Život ==
Jeho otcem byl [[Andreas Tamitius]] (1633–1700), dvorní varhanář [[Kurfiřtství Sasko|saského kurfiřství]]. Varhanářskému řemeslu se naučil u [[Johann Georg Finke|Johanna Georga Finkeho]] v [[Saalfeld/Saale|Saalfeldu]], ale od roku 1716 již působil samostatně v nové dílně v Žitavě. Dne 23. listopadu 1728 se oženil s Christianou Eleonorou Cadnerovou ze Žitavy, s níž měl jednoho syna - [[Johann Gottlob Tamitius|Johanna Gottloba]] (1738–1819). Ten v otcově řemesle pokračoval.<ref>Ernst Ludwig Gerber: ''Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler..'', 4. díl S-Z. A. Kühnel, Lipsko 1814, S. 318.</ref> Johann Gottlieb měl také pobočnou dílnu v českém [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]], kde se u něho vyučil mezi lety 1754 až 1760 varhanář [[Johann Friedrich Treubluth]] (1739–1821).<ref>Hermann Mendel: ''Musikalisches Conversations-Lexikon: eine Encyklopädie der gesammten musikalischen Wissenschaften''. Díl 10, Robert Oppenheim, Berlín 1886, S. 294-295.</ref> Krom Treublutha se vyučil varhanářskému řemeslu v Tamitiově dílně nejspíš i jeho švagr [[Johann Ernst Hähnel]] (1697–1777).<ref>[http://saebi.isgv.de/biografie/Ernst_H%C3%A4hnel_%281697-1777%29# Heslo Hähnel, Johann Ernst na webu Institutu pro saské dějiny a folklor]</ref> Zemřel v roce 1769 v saské Žitavě, dílnu po něm převzal jeho zeť [[Leonhard Balthasar Schmahl]] (1729–1779) s nímž postavil několik nových nástrojů.<ref>[http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=149816 Varhany a varhanáři v České republice] Schmahl, Leonhard Balthasar</ref> Krom varhan, u nichž byly ceněny především jeho flétnové rejstříky, stavěl také další klávesové nástroje.<ref name="ton">[[Ernst Ludwig Gerber]]: ''Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler''</ref>▼
Jeho otcem byl [[Andreas Tamitius]] (1633–1700), dvorní varhanář [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřství]]. Varhanářskému řemeslu se naučil u [[Johann Georg Finke|Johanna Georga Finkeho]] v [[Saalfeld/Saale|Saalfeldu]], ale od roku 1716 již působil samostatně v nové dílně v Žitavě. Dne 23. listopadu 1728 se oženil s Christianou Eleonorou Cadnerovou ze Žitavy, s níž měl jednoho syna - [[Johann Gottlob Tamitius|Johanna Gottloba]] (1738–1819). Ten v otcově řemesle pokračoval.<ref>Ernst Ludwig Gerber: ''Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler..'', 4. díl S-Z. A. Kühnel, Lipsko 1814, S. 318.</ref>
▲
== Dílo ==
Je známo 54 Tamitiových novostaveb, mezi nimi jsou zde uvedeny i a [[Dispozice (varhany)|disposiční]] změny nástrojů původně jiných varhanářů.
Nové nástroje, postavené Johannem Gottliebem Tamitiem jsou jedno- či dvoumanuálové a ve většině případů mají méně než 20 [[Rejstřík (varhany)|rejstříků]] na mechanické zásuvkové traktuře.<ref name=gr> Brandler, Gerd: ''[http://www.kirche-grossschoenau.de/grossschoenau/die-orgel/13-die-orgelbauerfamilie-tamitius.html Die Orgelbauerfamilie Tamitius]''</ref> Největší Tamitiovy varhany stály v [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] a měly 28 rejstříků
* 1726 - [[Stráž pod Ralskem]], výstavba nových varhan v [[Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)|kostele sv. Zikmunda]] se 14 rejtříky<ref name=var>[http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=158549 Varhany a varhanáři v České republice] Tamitius, Johann Gottlieb</ref>
| |||