Police (okres Třebíč): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: příbuzní na tvrzi v Polici, zdroje
→‎Historie: doplnění erbu, dcerou Hostěje, zdroj
Řádek 33:
 
== Historie ==
Nejstarší písemná zmínka o Polici se datuje k roku 1020, kdy ji měl držet zprvu zámožný majitel, který se měl později oddávat loupežím a vykrádání kostelů, za což byl [[Konrád I. Brněnský|Konrádem]], knížetem [[Znojemský úděl|znojemského údělu]], uvězněn. Od roku 1037 měl snad v místě stát i klášter jeptišek, který byl za bratrovražedných bojů v [[Přemyslovci|knížecí rodině]] ke konci 11. st. vyloupen. Vypráví se, že se jeptišky zachránily útěkem podzemní chodbou do [[Bítov (hrad)|Bítova]].<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1052 se nacházela jistá ves ''Pulin'' mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými [[Přemyslovci|kníže Břetislav]] obdaroval kostel ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi/Alt Bunzlau]].<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479</ref> Podle historika [[Jiří Kacetl|Jiřího Kacetla]] tvořila Police v [[Raný středověk|raném středověku]] hospodářské zázemí [[Bítov (hrad)|bítovského hradu]] a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu.<ref group="pozn.">V roce 1343 je zmíněn Nevlas/Nebhlas vonz PoliczPolice, 1349 Filip z Police a jeho bratr farář Heršík/Herso ve [[Stonařov|Stonařově]] (erb tří leknínových lupenů) (MZD 1 Brno, s. 8/505, č. 150, SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí, s. 82), 1351 Filip a jeho choť ve spojení se Ctiborem z Ratibořic (MZD 1 Brno, s. 14/505, č. 24), 1355 Filip z Police ve spojení s Bohunkem z Volfířova (MZD 1 Brno, s. 25/505, č. 93), 1350-1360 bratři farář Heršík/Herso a Filip a Eliška, sestra Filipa z Kostník (MZD 1 Brno, s. 32/505), 1356 Anežka z Police s chotěm Symonem z Nové Vsi (MZD 1 Brno, s. 28/505, č. 165), 1358 Aleš s chotí Johankou (MZD 1 Brno, s. 33/505 č. 293 a 294), 1358 Twoch a farář Heršík (MZD 1 Brno, s. 37/505, č. 401), 1358 Smil z Police, vnuk Margarety z Našiměřic (MZD 1 Brno, s. 35/505, č. 339), 1360 Heršík z Police ve spojení ses soudcemrychtářem Niklasem z Jemnice a jeho chotí Eliškou, zdcerou JemniceHostěje (MZD 1 Brno, s. 41/505, č. 516, CDM IX, s. 146–147, č. 201), 1365 Twoch z Police s chotí Eliškou (MZD 1 Brno, s. 61/505, č. 333), 1368 Aleš z Police ve spojení s Newhlasou z Oponešic (MZD 1 Brno, s. 63/505, č. 369), 1368 Filip z Police, Anka s chotěm Lanclinem z Brtnice a Filipův bratr Petr (MZD 1 Brno, s. 73/505), 1368 Twoch z Police a Seidlin z Lubnice (MZD 1 Brno, s. 74/505, č. 25), 1371 Smil z Police s chotí Kačnou a Smilův otec Pešík ze Zahrádek (MZD 1 Brno, s. 86/505, č. 298), 1376 Anežka/Agnes v. Pullitz a její choť Wilhelm/Vilém v. Pullitz (MZD 1 Brno, s. 118/505, č. 329), 1378 Pešík/Peslin z Police, 1379 Smil z Police a Vilém Babka z Police (MZD 1 Brno, s. 141/505, č. 725), 1381 Vilém a jeho 2. choť Doubrava (MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907), 1385 Pešík/Peslin s chotí Kačnou (Filipovou sestrou), (bratr Agnes: MZD 1 Brno, 167/505), 1385 Smil z Police (MZD 1 Brno, s. 163/505, č. 182 a 183), 1380 Filipův syn Jan z Kostník a 1385 s chotí Dorotou (MZD 1 Brno 145/505).</ref>
 
Gotická tvrz je v roce 1371 zmiňována v držení vladyky Smila s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku, který se oženil s Anežkou.<ref group="pozn.">Starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]], Vilém z Police držel také [[Lechovice]] a [[Němčičky (okres Znojmo)|Němčičky]] (MZD 1 Brno, s. 167/505).</ref> a na tvrzi sídlil také Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s ženou Dorotou. V roce 1386 zapsali část polického majetku Pelhřim z Police/Pilgrim v. Pullitz své choti Dorotě ze [[Slatina (okres Znojmo)|Slatiny]]/Dorothea v. Latein a Filip z Kostník taktéž své choti Dorotě. V roce 1390 je zmiňován další potomek vladyky z Kostník Jan, který se oženil se sestrou Pelhřima Dorotou. Polické majetky postupně odkoupil Adam z [[Bačkovice|Bačkovic]] (erb jeleních parohů). Jeho synové Jan a Hynek v 2. polovině 15. století započali s pozdně gotickou přestavbou tvrze a na přelomu 15. a 16. století sídlil na Polici Adamův stejnojmenný vnuk (Adam z Bačkovic), přísedící zemského soudu v Brně, který držel mimo Police a [[Bačkovice|Bačkovic]] také [[Jaroslavice|Jaroslavice/Joslowitz]] a [[Nový Hrádek (Lukov)|Nový Hrádek]].