Data: Porovnání verzí

Přidáno 85 bajtů ,  před 5 lety
m
převedení šablony cite web na citace elektronické monografie za použití AWB
m (převedení šablony cite web na citace elektronické monografie za použití AWB)
 
== Význam dat, informace, znalosti a moudrosti ==
Data, [[informace]], [[znalost]]i a [[moudrost]]i, jsou úzce související pojmy, ale každý má svou vlastní roli ve vztahu k druhému, a každý termín má svůj vlastní význam. Data se shromažďují a analyzují s cílem vytvářet informace vhodné pro rozhodování,<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|titletitul=Joint Publication 2-0, Joint Intelligence|url=http://www.dtic.mil/doctrine/new_pubs/jp2_0.pdf|worktitul=Defense Technical Information Center (DTIC)|publisher=Department of Defense|accessdatedatum přístupu=February 22, 2013|pagesstrany=GL-11|datedatum vydání=22 June 2007}}</ref> zatímco znalosti jsou odvozeny z rozsáhlého množství zkušeností, které se zabývají informacemi o předmětu. Například výška [[Mount Everest]]u jsou obecně známá data. Tato data mohou být obsaženy v knize o Mount Everestu spolu s dalšími daty, které popisují horu způsobem, který je užitečný pro ty, kteří se chtějí rozhodnout, jak nejlépe ji vylézt. Společně s využitím zkušeností o tom, jak se leze po horách, vzniká návod jak dosáhnout vrcholu [[Mount Everest]]u – to chápeme jako „znalost“. Někteří lidé vytvoří vhodnou kombinaci sérií „data“, „informace“ a „znalosti“ s „moudrostí“, což by znamenalo, že osoba má určité „vědění“, a také ví, za jakých okolností je dobré je používat.
 
Tedy pro upřesnění, data jsou abstraktní nejméně, informace méně a znalosti nejvíce.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie
|authorautor=Akash Mitra
|year=2011
|titletitul=Classifying data for successful modeling
|url=http://www.dwbiconcepts.com/data-warehousing/12-data-modelling/101-classifying-data-for-successful-modeling.html
}}</ref> Data se stávají informací pomocí interpretace, např. výška [[Mount Everest]]u je obecně považována za „Data“, kniha o Mt. Everestu s geologickými charakteristikami může být považována za „informace“ a zprávu obsahující praktické informace o tom, jak nejlépe dosáhnout vrcholu Mount Everestu lze považovat za „znalost“. „Informace“ nese rozmanité významy, které se pohybují od každodenních k technickým. Obecně lze říci, že pojem informací úzce souvisí s představami o omezení, komunikaci, ovládání, poučení, poznání, významu, vzoru, vnímání a reprezentace. Beynon-Davies používá pojem znamení, aby rozlišil data a informace; data jsou série symbolů, zatímco informací chápeme symboly, které se na něco odkazují.<ref>{{cite book
 
== V jiných oblastech ==
Přestože jsou data také stále více používaná v jiných oblastech, bylo navrženo, že vysoce interpretační povaha by mohla být v rozporu s charakterem dat „daných“. Peter Checkland představil termín capta (z latinského capered, „vzít“), aby rozlišil obrovské množství možných dat a jejich podmnožinu, na kterou je orientována pozornost.<ref>{{cite book | author = P. Checkland and S. Holwell | title = Information, Systems, and Information Systems: Making Sense of the Field. | year = 1998 | publisher = John Wiley & Sons | location = Chichester, West Sussex | isbn = 0-471-95820-4 | pages = 86–89 }}</ref>[[Johanna Drucker]] argumentovala tím, že jelikož humanitní obory potvrdili produkci znalostí jako „umístěné, částečné a konstitutivní“, použití dat může zavést předpoklady, které jsou kontraproduktivní, například, že jevy jsou diskrétní nebo, že jsou nezávislé na pozorovateli.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie
|authorautor=Johanna Drucker
|year=2011
|titletitul=Humanities Approaches to Graphical Display
|url=http://www.digitalhumanities.org/dhq/vol/5/1/000091/000091.html
}}</ref> Termín capta, který klade důraz na to, že akt pozorování je konstitutivní, se nabízí jako alternativní k datům vizuální reprezentace v humanitních oborech.