Lokomotiva 363: Porovnání verzí

'''Lokomotiva řady 363''' (do roku [[1987]] řada '''ES 499.1''') je nejrozšířenější [[Československo|československá]] dvousystémová [[elektrická lokomotiva]], po rozdělení federace používaná v obou jejích nástupnických zemích. V češtině je pro ni používána [[Přezdívky českých a slovenských železničních vozidel|přezdívka]] „eso“. Rychlé tempo elektrifikace železničních tratí v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v sedmdesátých letech přineslo potřebu míst se stykem obou současně zaváděných [[Železniční napájecí soustava|proudových soustav]] – stejnosměrné 3 kV a střídavé 25 kV / 50 Hz. Po vzniku první tuzemské [[Vícesystémová lokomotiva|dvousystémové]] řady [[Lokomotiva 350|ES 499.0]] (nyní 350) s [[Odporová regulace výkonu|odporovou regulací výkonu]] určené pro mezistátní rychlíkovou dopravu proto byla roku [[1977]] byla objednána výroba prototypů univerzálních lokomotiv na oba [[Železniční napájecí soustava|napájecí systémy]] již s moderní [[Tyristorová regulace výkonu|tyristorovou pulzní regulací]]. První dva stroje bylyvyjely vyrobenyz bran závodu v roce [[1980]] pod továrním označením '''Škoda 69E''' a o čtyři roky později byladošlo zahájenak zahájené sériovásériové výrobavýroby. Do roku [[1990]] bylo celkem vyrobeno 181 lokomotiv.

Lokomotivy řady 363 jsou koncipovány jako univerzální pro vozbu [[Osobní vlak|osobních]] i [[nákladní vlak|nákladních vlaků]]. Po oddělení nákladních divizí ([[ČD Cargo]] a [[Železničná spoločnosť Cargo Slovakia|ZSCS]]) byly zařazeny i do parku těchto společností a slouží tak na všech typech vlaků. Během více než tří desítek let provozu se staly předmětem mnoha rekonstrukcí a úprav s cílem prodloužení životnosti a zvýšení ekonomičnosti jejich provozu. Na větší části lokomotiv byly dodatečně provedeny změny, vedoucí ke zvýšení maximální rychlosti na 140 km/h a byly tak přeznačeny na řadu [[Lokomotiva 362|362]]. NověOd roku [[2011]] jsou provozovány i ve vratných soupravách s [[Řídicí vůz|řídicími vozy]].

V&nbsp;první polovině sedmdesátých let 20.&nbsp;století byly pro tehdejší [[Československé státní dráhy|ČSD]] vyrobeny vůbec první dvousystémové lokomotivy z&nbsp;plzeňské [[Škoda (podnik)|Škodovky]], řada ES&nbsp;499.0 (dnes [[Lokomotiva 350|350]]). Ta bylase stala v&nbsp;době vzniku jednou z&nbsp;nejpokrokovějších lokomotiv a mohla se měřit se soudobými zahraničními výrobky.<ref name="prototypy350">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> I&nbsp;přes použití staršího typu [[Odporová regulace výkonu|odporové regulace]] byloje na lokomotivělokomotivách možné nalézt uplatněnouplatnění mnohomnoha moderních prvků. Pouhých 20 vyrobených kusů (již záhy byl však jeden z&nbsp;nich zničen) ale bylo primárně určeno pro nejdůležitější mezistátní vlaky na hlavním tahu [[Praha]] – [[Bratislava]] – [[Budapešť]] a na ostatních výkonech musely být používány klasické jednosystémové lokomotivy.<ref name="prototypy350"></ref> Ve&nbsp;spojení s&nbsp;postupující elektrifikací dalších tratí a nutným vznikem styku obou proudových soustav stoupala potřeba nových moderních dvousystémových lokomotiv čím dál naléhavěji. Roku [[1975]] započala sériová výroba řady [[Lokomotiva 350|350]] a krátce nato, v&nbsp;únoru téhož roku, zadávázadalo Federální ministerstvo dopravy [[Československá socialistická republika|ČSSR]] Škodě vývoj nového typu univerzální dvousystémové lokomotivy, uplatnitelné v&nbsp;osobní i&nbsp;nákladní dopravě.<ref name="sramek">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Po&nbsp;složitém a dlouhém vývoji byly první dva prototypy vyrobeny během roku [[1979]] a po dokončení o&nbsp;rok později převezeny ke zkouškám na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|cerhenický okruh]].<ref name="sramek" /> Na konci roku došlo k&nbsp;prvnímu nasazení v&nbsp;ostrém provozu, první prototyp bylpodstoupil zajížděnzajíždění na rychlících mezi [[Plzeň|Plzní]] a [[Cheb]]em (díky blízkosti výrobního závodu kvůli případným opravám) a poté i spolu s&nbsp;druhým strojem procházel testováním na trati [[Jihlava]] – [[Kolín]], aby mohlo být vyzkoušeno chování lokomotivy na styku trakčních soustav.<ref name="sramek" /> Další zkoušky probíhaly i&nbsp;na tratích v&nbsp;okolí [[Jihlava|Jihlavy]], poté střídavě opět na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|zkušebním okruhu]] a skončily až v&nbsp;prosinci roku [[1983]].<ref name="sramek" /> Oba prototypy převzaly [[Československé státní dráhy|dráhy]] teprve v&nbsp;poslední den roku [[1981]] do [[Lokomotivní depo|lokomotivního depa]] [[Jihlava]] a za každý zaplatily 8&nbsp;900&nbsp;000 [[Koruna československá|Kčs]], ačkoli testování skončilo až v prosinci [[1983]].<ref name="sramek" />

ZajímavostíNa jejaře [[1984]] také proběhla předváděcí jízda druhé lokomotivy v&nbsp;[[Jugoslávie|Jugoslávii]] (konkrétně na území [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slovinsko|Slovinska]]) na jaře [[1984]], z&nbsp;exportních vyhlídek však sešlo především pro nedostatek financí na straně zájemce a také úvahy o&nbsp;zrušení stejnosměrné proudové soustavy.<ref name="sramek" /><ref name="prototypy" /> I&nbsp;zde lokomotiva předvedla velmi dobré výkony a do stoupání až 30&nbsp;promile dokázala uvézt vlak o&nbsp;hmotnosti 605&nbsp;tun rychlostí do 60&nbsp;km/h.<ref name="sramek" /<ref name="prototypy" />

Po úspěšném zkušebním provozu prototypů, jenž vykázaly vynikající výsledky, bylo přikročeno k&nbsp;sériové výrobě. První sériové lokomotivy přišly v&nbsp;září roku [[1984]] do depa [[Přerov]] a bylypremiérové nasazení nasazenyproběhlo na vlakyvlacích na nově elektrifikované [[Železniční trať Přerov–Břeclav|břeclavské trati]], kde také elektrický provoz zahájily (lokomotiva ES&nbsp;499.1009 dne [[29. březen|29.&nbsp;3.března]] [[1985]]).<ref name="sramek"></ref> Prototypy zůstaly po dlouhá léta v&nbsp;[[Jihlava|Jihlavě]] a až roku [[1996]] bylydošlo přesk&nbsp;jejich předání do [[Přerov]]a a předánynásledně do [[Brno|Brna]], kde jsou do současnosti ([[2016]]). Další vyrobené kusy byly dodávány do ostatních velkých dep na stycích obou proudových soustav, jimiž byla depa v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]], [[Praha|Praze]], [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Bratislava|Bratislavě]].<ref name="prototypy"></ref> PostupněPostupným bylydoobjednáváním doobjednáványdalších dalšísérií sériese akonečný nakonecpočet bylovyrobených celkemlokomotiv zastavil na čísle 181 v&nbsp;celkem pěti sériích vyrobeno 181&nbsp;lokomotiv; poslední lokomotivy páté série bylyobdrželo dodánydepo do Bratislavy[[Bratislava]] v&nbsp;roce [[1990]].<ref name="prototypy"></ref> Mimo tuto číselnou řadu byl v&nbsp;roce [[1987]] vyroben stroj 362.001 s&nbsp;převodem pro rychlost 140&nbsp;km/h. Přestože bylaplány plánovánapředběžně hromadnápočítaly výrobas&nbsp;hromadnou výrobou i&nbsp;těchto upravených lokomotiv, nakonec k&nbsp;ní nedošlo a lokomotivyke byly„zrychlování“ na rychlost 140&nbsp;km/h „zrychlovány“došlo až mnohem později (viz dále).<ref name="sramek"></ref><ref name="prototypy"></ref>

}}</ref> Stroje byly následně označeny řadou [[362]], při zachování původního inventárního čísla.<ref name="loko362163" /> Touto úpravou pak prošly téměř všechny zbývající lokomotivy ČD – v&nbsp;roce 2016 zbývalo lokomotiv pro nižší rychlost méně než pět a postupně i ony mají projít úpravou. Na&nbsp;[[Slovensko|Slovensku]] bylo k&nbsp;rekonstrukcím přistoupenopřistoupili podobně, zrychlené lokomotivy ale obdržely označení navazující na původní prototyp 362.001.<ref name="vetrisek" /> Ve všech případech dostaly upravené lokomotivy také tlumiče vrtivých pohybů, dále došlo k&nbsp;úpravám zabezpečovače, dosazení nových oken s&nbsp;dvojitými bezpečnostními skly a provedeny byly i&nbsp;další změny, aby lokomotivy vyhověly legislativě podmiňující provoz rychlostí nad 120&nbsp;km/h. U&nbsp;nákladních dopravců tyto rekonstrukce prováděny nejsou, vzhledem k&nbsp;nemožnosti využití vyšší rychlosti při vozbě těžkých souprav.

* [[Lokomotiva 372|Řada 372]] – verze pro soustavy 3&nbsp;kV a 15&nbsp;kV / 16,7&nbsp;Hz, určená pro přeshraniční dopravu do [[Německá demokratická republika|NDR]] (vzhledem k&nbsp;požadavkům německé strany byla ale použitakonstruktéři použili zastaralázastaralou odporováodporovou regulaceregulaci a přestože je tato řada vývojově nejmladší, je technicky nejzastaralejší)

I&nbsp;přesto, že lokomotivy v&nbsp;mnohém předběhly svou dobu a po mnohořadu let byly po technické stránce špičkou, patří dnes již mezi poměrně zastaralé typy. Roku [[2015]] začala jejich částečná náhrada moderními elektrickými jednotkami [[InterPanter]] (první jednotky testovány na rameni [[Brno]] – [[Břeclav]] – [[Olomouc]] v&nbsp;listopadu toho roku)<ref>{{Citace elektronického periodika