Vrkoč (národní přírodní památka): Porovnání verzí

'''Národní přírodní památka Vrkoč''' vyhlášenaje 10.chráněné 6. 1966,území ležíležící v okrajové části krajského města [[Ústí nad Labem]], v katastrálním území [[Vaňov|Vaňov.]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|titul=Zvláště chráněná území (§14)|periodikum=drusop.nature.cz|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=518|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> LokalitaHlavním opředmětem celkovéochrany výměřeje 2,61geologický haútvar se rozprostírásloupcovitou na levém břehu řekyodlučností [[LabeČedič|olivinického čediče]], ccatvarovaného 1do kmpodoby jihozápadněobráceného od hradu [[Střekov (hrad)|Střekov]]vějíře.<ref name=":0" /><ref name=":12">{{Citace elektronického periodikamonografie|příjmení=David|jméno=Petr|příjmení2=Soukup|jméno2=Vladimír|titul=ExkurzníVelká lokalitaturistická Ústíencyklopedie nadÚstecký Labemkraj|vydání=první|vydavatel=Euromedia Group, k.s.- VrkočKnižní klub|periodikummísto=pruvodce.geol.cechy.sci.muni.czPraha|urlrok=http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/vrkoc/vrkoc.htm2010|datumpočet přístupustran=2016416|strany=385|isbn=978-1280-19242-2676-7}}</ref> Území NPP je součástí [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]].<ref name=":0" />

NPP Vrkoč se nachází v katastrálním území Vaňov,<ref name=":5">{{Citace monografie|příjmení=Kuncová|jméno=Jaromíra|příjmení2=|jméno2=|titul=Chráněná území v severních Čechách|vydání=|vydavatel=Tisk Propagační tvorba|místo=Praha|rok=1975|počet stran=|strany=22|isbn=}}</ref> 3.,5 km jižně od centra krajského města Ústí nad Labem.<ref name=":2" /> Území omá výměřevýměru 2,61 ha a leží v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 146- až 240 m.<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|titul=Exkurzní lokalita Ústí nad Labem - Vrkoč|periodikum=pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz|url=http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/vrkoc/vrkoc.htm|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Skalní útvar Vrkoč vybíhá ze svahu labského údolí na levém břehu řeky [[Labe]]. V těsné blízkosti národní přírodní památky vede železnice z Ústí do Prahy, která území odděluje od hlavní silnice spojující město Ústí nad Labem s [[Lovosice|Lovosicemi]].<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šedivý|jméno=Jiří|titul=Vrkoč|periodikum=www.ceskestredohori.cz|url=http://www.ceskestredohori.cz/mista/vrkoc.htm|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Celé území je součástí CHKO České středohoří.<ref name=":0" />

K odkrytí do podoby, v jaké se dnes skalní masiv Vrkoče nachází, došlo v průběhu 19. století.<ref name=":0" /> K odtěžení několika skalních bloků došlo v rámci stavebních prací prováděných na dráze Praha- Drážďany v roce 1850.<ref name=":0" /> Původní rozsah [[Bazalt|bazaltové]] žíly byl až k řece Labi, ale značná část byla odtěžena z důvodu budování nové železniční trati.<ref name=":1" /> K odtěžení několika skalních bloků došlo v rámci stavebních prací prováděných na dráze Praha- Drážďany v roce 1850.<ref name=":0" /> Postupnou těžbou kamene tak došlo k odkryvu čela čedičové žíly s geologickým útvarem. Vytěžený kámen byl použit například pro vydláždění ústeckého [[Mírové náměstí (Ústí nad Labem)|Mírového náměstí]].<ref name=":6" />

Historie ochrany je ale poměrně krátká. Prvním právním předpisem o ochraně přírody bylo vyhlášení chráněného přírodního výtvoru Vrkoč ze dne 10. 6.června 1966. Od doby vyhlášení až do roku 1994 bylo negativním rysem expanzivní šíření náletových dřevin, především [[Trnovník akát|trnovníku akátu]] (''Robinia pseudoacacia''), v porostu okolo skalních stěn. V roce 1994 proběhlo jeho odsraněníodstranění.<ref name=":0" />

Čelo skalnatého masivu Vrkoče je z části tvořeno santonskými pískovci, které byly v období [[Miocén|miocénu]] proraženy čedičovým [[Magma|magmatem]].<ref name=":2" /> Následné rozlití žhavé hmotylávy po povrchu [[Pískovec|pískovců]] vedlo ke vzniku [[Příkrov|příkrovů]] a tuhnutím uvnitř pískovcových vrstev vznikaly pně a žíly.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> Tuhnoucí hornina rozpukala na sloupky, orientované kolmo k ploše tuhnutí.<ref name=":2" /> V případě Vrkoče došlo k utuhnutí tělesa uvnitř souvrství pískovců do podoby mohutné žíly, která postupným působením tlaku z několika stran a následným chladnutím získala podobu pěti- až šestibokých sloupků. Sloupky jsou tvořeny olivinickým čedičem, přesněji řečeno [[Nefelinický bazanit|nefelinickým bazanitem]], o průměru až 20 cm a jsou vějířovitě uspořádané.<ref name=":0" /> K jejich odkrytí došlo působením [[eroze]], která odplavila okolní málo odolné křídové [[Slínovec|slínovce]] a [[Pískovec|pískovce]].<ref name=":2" /><ref name=":5" /> Spodní část čela žíly byla odkryta při již zmíněném budování železniční trati.<ref name=":1" />

Viditelným pozůstatkem čedičového příkrovu v této lokalitě je skalní stěna [[Vaňovský vodopád|Vaňovského vodopádu]] na [[Podlešínském potoce]],<ref name=":6" /> nacházejícího se ccapřibližně 500 500mm západně od NPP Vrkoč.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Geologické lokality - Vyhledávání - Vrkoč|periodikum=lokality.geology.cz|url=http://lokality.geology.cz/130|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Jeho skalní stěna je tvořena svislými souběžnými čedičovými sloupy o průměru 1-2m2 m, které v okolí vodopádu místy dosahují až 40m40 m.<ref name=":2" /> Výška samotného vodopádu je 12m12 m, díky čemuž je nejvyšším vodopádem [[České středohoří|Českého středohoří]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=s.r.o.|jméno=VIZUS.CZ|titul=Zvláště chráněná území|periodikum=ceskestredohori.ochranaprirody.cz|url=http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/zvlaste-chranena-uzemi/|datum přístupu=2016-12-19}}</ref>

Oblast chráněného území je zčásti tvořená dubovým porostem s příměsí lípy a javoru,<ref name=":0" /> což jsou druhy běžně se vyskytující v [[Suťový les|suťových lesích]].<ref name=":3" /> Lesní typy tu jsou v podobě zakrslé doubravy lipnicové (1Z8), která na bázi přechází lipovou javořinu s pitulníkem (3J3) a javorobukovou doubravu bažankovou (2A1). Při jihovýchodním okraji lokality převažuje akát, v severním okraji smrk, modřín a akát. Na skalních výchozech můžeme spatřit [[Tařice skalní|tařici skalní]] (''Aurinia saxatilis)'' patřící mezi ohrožené druhy.<ref name=":0" />

Součástí plánu péče je také zmínka o plánovaném rozšíření území a to o další geologický fenomén, který představují kaskády [[Vaňovský vodopád|Vaňovského vodopádu]] se skalním amfiteátrem čedičových sloupů. Důvodem rozšíření je spojení dvou blízkých a na sebe navazujících geologicko-geomorfologických fenoménů. Celková rozloha nově vzniklé NPP by představovala ccapřibližně 12 ha.<ref name=":0" />