Verze z 8. 1. 2016, 11:03 editovat Kacir (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 213 345 editací m Editace uživatele 82.209.17.119 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 12. 2016, 00:32 editovat zrušit editaci Vachovec1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 620 editací fix odkazu (mlhovina Uhelný pytel), při té příležitosti také narovnání několika přesměrování Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Nursery_of_New_Stars_-_GPN-2000-000972.jpg\|thumb\|Trojúhelníková emisní mlhovina [[NGC 604]] ležící ve spirálním ramenu [[Galaxie v Trojúhelníku\|galaxie M33]], 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd.]] '''Mlhovina''' je [[~~mezihvězdný~~mezihvězdné ~~oblak~~mračno]] prachových částic a [[plyn]]ů. Původně bylo slovo ''mlhovina'' obecným označením pro jakýkoliv rozměrný [[Astronomie\|astronomický]] objekt včetně [[Galaxie\|galaxií]] mimo [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčnou dráhu]] (některá užívání staršího významu stále přežívají, například [[galaxie ~~Andromeda~~v Andromedě]] je občas označována jako ''mlhovina Andromeda'' nebo ''mlhovina v Andromedě''). Mlhoviny lze roztřídit podle způsobu jejich osvětlení: * [[Difúzní mlhovina\|Difúzní mlhoviny]] jsou osvětlené mlhoviny [[Emisní mlhovina\|Emisní mlhoviny]] jsou vnitřně osvětlené mraky ionizovaného plynu, tyto mlhoviny září ve spektrálních čarách svých [[Molekula\|molekul]] či [[atom]]ů vybuzených většinou [[Ultrafialové záření\|ultrafialovým světlem]] i vzdálenějších hvězd. [[Karmínová]] barva je kupříkladu čára přechodu vodíkových atomů do základního stavu. Dva nejobvyklejší typy emisních mlhovin jsou [[HII oblast]]i a [[Planetární mlhovina\|planetární mlhoviny]]. [[Reflexní mlhovina\|Reflexní mlhoviny]] jsou osvětleny odrazy světla blízkých hvězd. Odraz způsobuje především prach obsažený v mlhovině, která pak září celým spektrem blízkých hvězd. Příkladem je mlhovina uvnitř hvězdokupy [[Plejády]] nebo mlhovina [[IC 2220\|Toby Jug]]. * [[Temná mlhovina\|Temné mlhoviny]] nejsou osvětleny. Mohou být zaznamenány, pokud zakryjí hvězdu nebo jinou mlhovinu. Známým příkladem je [[mlhovina Koňská hlava]] v [[~~Orion~~Souhvězdí ~~(souhvězdí)~~Orionu\|Orionu]] a [[mlhovina ~~Pytel~~Uhelný ~~uhlí~~pytel]] v [[~~Jižní~~Souhvězdí Jižního ~~kříž~~kříže\|Jižním kříži]]. Tyto oblasti jsou [[Vývoj ~~hvězdy~~hvězd\|rodištěm hvězd]]. Podle tzv. [[Mlhovinová hypotéza\|mlhovinové hypotézy]] vznikají nové hvězdy z velmi zředěných [[Molekulární mračno\|molekulárních oblaků]], které se začnou smršťovat svou vlastní gravitací, často kvůli vlivu blízké exploze [[supernova\|supernovy]]. Oblak se smršťuje a trhá, čímž vytváří až několik stovek nových hvězd. Nově vytvořené hvězdy [[Ionizace\|ionizují]] okolní [[plyn]] a vytvářejí tak emisní mlhovinu. Jiné mlhoviny se tvoří na konci života hvězd. Hvězda, která projde změnou v [[Bílý trpaslík\|bílého trpaslíka]] odfoukne své vnější vrstvy, které vytvoří [[Planetární mlhovina\|planetární mlhovinu]]. [[Nova\|Novy]] a [[Supernova\|supernovy]] mohou také vytvořit mlhoviny známé jako zbytky [[Nova\|novy]] a zbytky [[Supernova\|supernovy]]. Řádek 20: * [[Sluneční mlhovina]] * [[Mlhovinová hypotéza]] * [[~~mezihvězdný~~Mezihvězdné ~~prostor~~prostředí]] * [[Krabí mlhovina]] * [[Emisní mlhovina]]

Mlhovina: Porovnání verzí