Občanství: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (Editace uživatele 46.174.153.0 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Orlický)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
{{globalizovat}}
'''Občanství''' je časově relativně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] a daného [[Státní poznávací značka|státu]]. Státní občanství je jedním z hlavních znaků moderního státu. Tento právní svazek mezi občanem a státem je zpravidla proti vůli fyzické osoby nezrušitelný a na jeho základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti ([[závazek|závazky]]).<ref name=":0">{{Citace monografie|PAVLÍČEK a kol., Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-141-3 = PAVLÍČEK a kol., Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-141-3|příjmení = Pavlíček|jméno =Václav |titul = Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda|vydavatel = Linde|místo = Praha|rok = 1998|isbn = ISBN 80-7201-141-3|spoluautoři = a kol.}}</ref> Mezi ně patří zejména právo občana na ochranu ze strany státu a povinnosti občana jako věrnost státu, závazek k jeho obraně, výkon určitých funkcí a dodržování právních předpisů státu i mimo jeho území.
 
Pojem občanství bývá někdy ztotožňován s pojmem '''státní příslušnost''', ale ten je obsahově širší, neboť do sebe zahrnuje i [[právnická osoba|právnické osoby]] příslušné k danému státu.<ref name=":0" />
 
== Historie ==
Ve starověkém Římě bychom pod slovem občanství nalezli pojem status [[civitatis]], v českých dějinách by to byl [[inkolát]]. Současný pojem občanství vznikl ze 3. stavu (měšťanstva) během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. Státní občanství v moderním slova smyslu se zformovalo v době buržoazních revolucí, obdobně jako moderní stát, [[konstitucionalismus]], politické strany či práva a svobody jednotlivce.
 
Za dob [[nevolnictví]] nebyl umožněn svobodný pohyb osob, a proto se tehdy uplatňovala zásada [[ius soli]]. Až Ústava Francie z roku 1791 a později [[Code Napoleon]] (občanský zákoník) obnovují zásadu [[ius sanguinis]], když zavádí pojem občanství místo [[poddanství]] (termín [[poddanství]] nebyl vhodný pro vyjádření rovnosti před zákonem, což byl jeden ze základů vytvářející se [[občanská společnost|občanské společnosti]] a [[Osvícenství|osvícenských myšlenek]]).<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = FILIP|jméno = Jan|titul = Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|rok = 2004|isbn = ISBN 80-210-2592-1}}</ref>
* [[Mezinárodní právo veřejné|mezinárodního veřejného]] - smlouvy s jinými státy o dvojím občanství, právo na [[Diplomacie|diplomatickou]] ochranu;
 
* [[Mezinárodní právo soukromé|mezinárodního soukromého]] – státní občanství funguje jako hraniční ukazatel.<ref name=":1" />
 
== Typy fyzických osob ve státě ==
„''Nabývání a pozbývání státního občanství stanoví zákon.''“ a „''Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.''“ [[Listina základních práv a svobod]] k tomu v čl.&nbsp;42 odst.&nbsp;3 dodává, že „''pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.''“
 
Mezi stěžejní [[zákon]]y, které pojednávají o občanství, patří zákon č.&nbsp;186/2013&nbsp;Sb., o státním občanství České republiky, který nabyl účinnosti 1.&nbsp;ledna 2014 a nahradil tak dosavadní zákon č.&nbsp;40/1993&nbsp;Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
 
Jak Ústava ČR, tak Listina pracují s pojmem občanství jako s pojmem hotovým. Definici pojmu však provedl až [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] v odůvodnění svého nálezu z 13.&nbsp;září 1994, sp.&nbsp;zn. Pl.&nbsp;ÚS&nbsp;9/94 (publikován pod č.&nbsp;207/1994&nbsp;[[Sbírka zákonů|Sb.]]), a charakterizoval jej jako: „''časově trvalý, místně neomezený právní vztah [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] a státu, který je proti vůli fyzické osoby zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti, spočívající zejména v právu fyzické osoby na ochranu ze strany státu na jeho území i mimo ně, v právu pobytu na jeho území a na právu účasti na jeho správě veřejných záležitostí. Povinností občana je především věrnost státu, závazek k jeho obraně, výkon určitých funkcí, ke kterým je povolán, a dodržování právních předpisů státu i mimo jeho území.''“ K tomu Ústavní soud ale zároveň dodal, že „''konkrétní obsah státního občanství je určen zákonodárstvím jednotlivého svrchovaného státu. Je výsostným právem státu určovat podmínky, za kterých se nabývá a pozbývá státní občanství.''“ Tím je řečeno zejména, že státní občanství je regulováno [[právní řád|právním řádem]] jednotlivého státu – vzniká, trvá i zaniká na základě práva.
# '''Narozením''' - [[Právní kultura]] kontinentální [[Evropa|Evropy]] preferuje zásadu [[ius sanguinis]] ("právo krve"), tedy vznik státního občanství podle pokrevní příbuznosti - podle státního občanství rodičů. [[Angloamerická právní kultura|Právní kultura angloamerická]] preferuje zásadu [[ius soli]] ("právo místa"), tedy vznik státního občanství podle místa narození.
# '''Naturalizací '''- do tohoto způsobu patří [[Svatba|sňatek]], [[osvojení]], [[určení otcovství]], [[legitimace]], udělení státního občanství, přijetí do [[Státní služba|státní služby]], nalezení apod. V českém ústavním právu je pojetí [[naturalizace]] zúženo jen na nabytí státního občanství udělením.
# '''Opcí '''- tou se rozumí právo volby mezi dvěma či více státními občanstvími. Nejčastěji se používá při změně [[suverén|suveréna]]a státního území. V případě [[vojenské okupace]] či [[anexe]] cizího státu, je nutno považovat nové vynucené státní občanství okupujícího státu za neplatné.<ref name=":1" />
 
=== Získání státního občanství v ČR ===
# '''Určením otcovství '''-''' '''pokud matka dítěte není státní občankou České republiky, ale otec ano, pak dítě nabývá státní občanství ČR dnem prohlášení rodičů o [[určení otcovství]] nebo dnem právní moci [[Rozsudek|rozsudku]] o určení otcovství.
# '''Nalezením na území ČR '''- dítě mladší 3 let nalezené na území České republiky, jehož totožnost se nepodaří zjistit, nabývá státní občanství České republiky dnem nalezení na území České republiky, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde najevo, že nabylo státní občanství jiného státu.
# '''Prohlášením '''si může zvolit státní občanství České republiky fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem [[Česká a Slovenská Federativní Republika|České a Slovenské Federativní Republiky]], ale neměla státní občanství ČR ani státní občanství SR. Nabytí státního občanství České republiky tímto způsobem není umožněno fyzické osobě, která je ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky. Prohlášení může samostatně učinit [[fyzická osoba]], která nabyla [[Zletilost|zletilosti]]. Rodiče, popř. jeden z nich, mohou do svého prohlášení zahrnout i dítě, popř. učinit pro dítě samostatné prohlášení.
# '''Udělením ([[naturalizace|naturalizací]]) '''na žádost podanou prostřednictvím [[krajský úřad|krajského úřadu]] (městské části hlavního města Prahy) [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstvu vnitra]] ČR po složení státoobčanského slibu. Pro udělení občanství musí žadatel splňovat následující podmínky (některé podmínky je možné prominout, ale ani při splnění všech podmínek není na udělení občanství právní nárok):
#* Má na území ČR ke dni podání žádosti povolen [[trvalý pobyt]] nepřetržitě po dobu alespoň 5 let (3 let u občanů [[Evropská unie|Evropské unie]]). Musí zároveň prokázat, že se na území České republiky zdržuje alespoň v rozsahu jedné poloviny této doby.
#* Nebyl pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo pro úmyslný trestný čin.
 
== Zánik občanství ==
Pozbytí občanství se nazývá [[expatriace]]. Ztratit státní občanství je možné např. nabytím cizího státního občanství na vlastní žádost, sňatkem, propuštěním ze státního svazku, prohlášením nabytí státního občanství za neplatné apod. Článek 15 [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] stanovuje, že nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. To přináší významnou [[garance|garanci]] státoobčanského [[status|statusu]]u.<ref name=":1" />
 
=== Zánik státního občanství v ČR ===
 
* je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto státního občanství.
Do 31. prosince 2013 (za účinnosti zákona č. 40/1993 Sb.) bylo možné pozbýt občanství České republiky rovněž nabytím cizího státního občanství.
 
== Doklady o státním občanství ==
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=občanství}}
* {{Otto|heslo=Občanství státní}}
113 777

editací