Občanství: Porovnání verzí

{{globalizovat}}

 

Pojem občanství bývá někdy ztotožňován s pojmem '''státní příslušnost''', ale ten je obsahově širší, neboť do sebe zahrnuje i [[právnická osoba|právnické osoby]] příslušné k danému státu.<ref name=":0" />

 

== Historie ==

 

Za dob [[nevolnictví]] nebyl umožněn svobodný pohyb osob, a proto se tehdy uplatňovala zásada [[ius soli]]. Až Ústava Francie z roku 1791 a později [[Code Napoleon]] (občanský zákoník) obnovují zásadu [[ius sanguinis]], když zavádí pojem občanství místo [[poddanství]] (termín [[poddanství]] nebyl vhodný pro vyjádření rovnosti před zákonem, což byl jeden ze základů vytvářející se [[občanská společnost|občanské společnosti]] a [[Osvícenství|osvícenských myšlenek]]).<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = FILIP|jméno = Jan|titul = Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|rok = 2004|isbn = ISBN 80-210-2592-1}}</ref>

* [[Mezinárodní právo veřejné|mezinárodního veřejného]] - smlouvy s jinými státy o dvojím občanství, právo na [[Diplomacie|diplomatickou]] ochranu;

 

 

== Typy fyzických osob ve státě ==

„''Nabývání a pozbývání státního občanství stanoví zákon.''“ a „''Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.''“ [[Listina základních práv a svobod]] k tomu v čl.&nbsp;42 odst.&nbsp;3 dodává, že „''pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.''“

 

 

Jak Ústava ČR, tak Listina pracují s pojmem občanství jako s pojmem hotovým. Definici pojmu však provedl až [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] v odůvodnění svého nálezu z 13.&nbsp;září 1994, sp.&nbsp;zn. Pl.&nbsp;ÚS&nbsp;9/94 (publikován pod č.&nbsp;207/1994&nbsp;[[Sbírka zákonů|Sb.]]), a charakterizoval jej jako: „''časově trvalý, místně neomezený právní vztah [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] a státu, který je proti vůli fyzické osoby zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti, spočívající zejména v právu fyzické osoby na ochranu ze strany státu na jeho území i mimo ně, v právu pobytu na jeho území a na právu účasti na jeho správě veřejných záležitostí. Povinností občana je především věrnost státu, závazek k jeho obraně, výkon určitých funkcí, ke kterým je povolán, a dodržování právních předpisů státu i mimo jeho území.''“ K tomu Ústavní soud ale zároveň dodal, že „''konkrétní obsah státního občanství je určen zákonodárstvím jednotlivého svrchovaného státu. Je výsostným právem státu určovat podmínky, za kterých se nabývá a pozbývá státní občanství.''“ Tím je řečeno zejména, že státní občanství je regulováno [[právní řád|právním řádem]] jednotlivého státu – vzniká, trvá i zaniká na základě práva.

# '''Narozením''' - [[Právní kultura]] kontinentální [[Evropa|Evropy]] preferuje zásadu [[ius sanguinis]] ("právo krve"), tedy vznik státního občanství podle pokrevní příbuznosti - podle státního občanství rodičů. [[Angloamerická právní kultura|Právní kultura angloamerická]] preferuje zásadu [[ius soli]] ("právo místa"), tedy vznik státního občanství podle místa narození.

# '''Naturalizací '''- do tohoto způsobu patří [[Svatba|sňatek]], [[osvojení]], [[určení otcovství]], [[legitimace]], udělení státního občanství, přijetí do [[Státní služba|státní služby]], nalezení apod. V českém ústavním právu je pojetí [[naturalizace]] zúženo jen na nabytí státního občanství udělením.

 

=== Získání státního občanství v ČR ===

# '''Určením otcovství '''-''' '''pokud matka dítěte není státní občankou České republiky, ale otec ano, pak dítě nabývá státní občanství ČR dnem prohlášení rodičů o [[určení otcovství]] nebo dnem právní moci [[Rozsudek|rozsudku]] o určení otcovství.

# '''Nalezením na území ČR '''- dítě mladší 3 let nalezené na území České republiky, jehož totožnost se nepodaří zjistit, nabývá státní občanství České republiky dnem nalezení na území České republiky, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde najevo, že nabylo státní občanství jiného státu.

#* Má na území ČR ke dni podání žádosti povolen [[trvalý pobyt]] nepřetržitě po dobu alespoň 5 let (3 let u občanů [[Evropská unie|Evropské unie]]). Musí zároveň prokázat, že se na území České republiky zdržuje alespoň v rozsahu jedné poloviny této doby.

#* Nebyl pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo pro úmyslný trestný čin.

 

== Zánik občanství ==

 

=== Zánik státního občanství v ČR ===

 

* je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto státního občanství.

 

== Doklady o státním občanství ==

<references />

 

* {{Wikislovník|heslo=občanství}}

* {{Otto|heslo=Občanství státní}}