Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 46.30.238.191 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mmh
→‎Znaky národa: Gellner Ernest, Národy a nacionalismus (Praha: Hříbal, 1993), 156-158. ISBN: 80-901381-1-X Heywood Andew, Politické ideologie (Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008), 163-167. ISBN: 978-80-7380-137-3 (váz.)
Řádek 57:
 
== Znaky národa ==
Obecně se dá říct, že mezi hlavní znaky národa můžeme zařadit společný jazyk, mentalita, historie a tradice. Těmito subjekty se tvoří kultura národa:
Za jeden ze znaků národa bývá považován společný [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]. Pomocí zařazení jazyku do [[jazyková skupina|jazykových skupin]] nebo [[jazyková rodina|rodin]] můžeme zjistit jazykovou příbuznost některých národů (která se však může velmi odlišovat od příbuznosti genetické).
* Společný jazyk je prvek, který byl utvářen za účelem komunikace mezi jednotlivými členy národa, a postupem chodu času se zdokonaloval. Např. jazyk český jak ho dnes známe, se vyvíjel po celá staletí. Dále tu máme slang a regionální dialekty, které vznikly v katastrální závislosti. Proto pozorujeme různé odchylky v jazyce napříč republikou.
* O mentalitě národu se dá říct, že se jedná o vzorec chování charakteristický pro daný národ dle územního vývoje. To je dáno kulturní a historickou tradicí. Například lidé na severu Evropy jsou typicky introvertní a klidnějších povah, za to lidé z jihu jsou extrovertní a temperamentní. Za zmínku také stojí kontrast Německa a USA. Pro Němce je typická strnulost, preciznost a dochvilnost, nýbrž pro Američany spíše bezprostřednost, liberálnost a určitá ležérnost.
* Tradice můžeme brát jako sdílení poznání, schopností a také mravů v rámci kultury nebo národa. V této souvislosti je dobré poznamenat pojmy jako folklor nebo lidová slovesnost.
** Folklor= projev lidové kultury, které je předáván ve formě obyčejů. Jsou v něm zahrnuty různé zvyklosti jako třeba kroje nebo jen různé bizarní aktivity jako chytání bochníku sýru, který se kutálí z kopce v anglickém Gloucesteru.
** Lidová slovesnost= jedná se příběhy předávané v ústní podobě. Typická pro český venkov, kde se pod Habsburskou nadvládou udržoval český jazyk i tímto způsobem.
 
* Historie národa v plné míře odráží jeho vývoj, může tedy na něm zanechat následky, historické události mohou ovlivnit vztah národa  k jinému. Například, okupace československého prostoru sovětskými vojsky paktu Varšavské smlouvy, která v československém lidu zakořenila nenávist vůči všemu ruskému.
Za další znaky národa můžeme považovat společné národní zvyky a [[tradice]]. Praktikování tradic a zvyků je často ohroženo vlivem současným způsobem života.
 
* Státní svátky = jedná se o národně nejvýznamnější historické události, které se udály, a proto, si je lidé každoročně připomínají.
Někdy bývá za znak národa považován stát, ale pouze některé [[stát]]y vznikly jako národní, protože se většina obyvatel hlásí k jednomu národu. V jiných národně nehomogenních zemích žije mnoho různých národů společně.
Mezi subjektivní znaky řadíme ty, které převážně národ definují, protože národ je především výtvorem psycho politickým:
* Národní sebeuvědomění je nejdůležitějším prvkem ze subjektivních znaků. Jedná se o základů formování daného národa (USA, Čína). Doslova to tedy znamená získání vědomí příslušnosti k národu.
* Můžeme zde ještě zmínit národní loajalitu jako „lásku k domovu a připravenost jej bránit“
Je potřeba tedy dodat, že ač většinou převládnou a definují daný národ subjektivní znaky. Národ by nemohl existovat ani bez objektivní. Jde tedy říct, že národ je směs subjektivních a objektivních znaků.
 
== Citáty ==