Fyziologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření, redakce, lit. |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Fyziologie''' (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je [[biologie|biologický]] a lékařský [[věda|vědní]] obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni [[Buňka|buněk]], [[Tkáň|tkání]] resp. [[Pletivo|pletiv]], [[Orgán|orgánů]] a [[Orgánová soustava|orgánových soustav]] i celých [[Organismus|organismů]]. Používá především [[Fyzika|fyzikální]] a [[Biochemie|biochemické]] metody, na druhé straně však těsně souvisí i s [[Anatomie|anatomií]] a dalšími obory. Podle oblasti, kterou zkoumá, se rozlišuje fyziologie člověka a živočichů, rostlin, hub, buněk, mikrobů atd. Součástí lékařské fyziologie je i [[patofyziologie]], fyziologie chorob a poškození. Za mimořádné vědecké výkony uděluje [[Královská švédská akademie věd]] [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství]].
Slovo ''fyziologický'' v lékařské praxi běžně znamená „normální z biologického hlediska“, jeho opakem je ''patologický'' (zhruba chorobný, poškozený) nebo ''nefyziologický''.
Řádek 24:
Poznatky fyziologie mohou být bezprostředně aplikovány. Takovými podobory fyziologie, které se zabývají aplikací fyziologických poznatků, mohou být např.:
* [[Klinická fyziologie]] – zabývá se vyšetřováním fyziologických funkcí konkrétních nemocných
* [[Elektrofyziologie]] – v tomto významu diagnostické vyšetřování vzrušivých tkání, zejména srdce ([[EKG]]), mozku ([[EEG]]), a nervů a svalů ([[EMG]])
* [[Fyziologie práce]]
* [[Fyziologie sportu]]
== Obory hraničící s fyziologií ==
* [[Anatomie]]
* [[Patologická fyziologie]] (patofyziologie) – studuje funkce organismů za podmínek poruchy, jejich reakce na ně a zákonitosti rozvoje poruch metodami fyziologie.
* [[Molekulární biologie]], [[Biochemie]], [[Biofyzika]] aj. – studují funkci organismu na "nižší" úrovni, fyziologie by měla jejich poznatky integrovat
Řádek 37:
== Historie ==
Nejstarší doklady o soustavném studiu živých organismů souvisejí s lékařstvím. Řecký lékař [[Hippokratés]] (460-377 př. n. l.) aplikoval na člověka starší teorii čtyř [[Živel|živlů]] a učil, že jim v lidském těle odpovídají čtyři „šťávy“ (lat. ''humores''), U zdravého člověka jsou v rovnováze, kdežto nemoc je důsledek nerovnováhy. [[Aristotelés]] (384–322 př. n. l.) studoval souvislosti mezi strukturou a funkcí organismů i orgánů a kladl zvláštní důraz na jejich účelnost: porozumět jim znamená objevit jejich účel. Na to navázal římský lékař a pozoruhodný experimentátor [[Galén]] (129-216), který shrnul výsledky hippokratovské školy a rozdělil orgány lidského těla do tří velkých skupin:
# [[játra]], která tvoří krev a řídí [[metabolismus]],
# [[srdce]], které krevním oběhem šíří životní teplo po celém organismu a
# [[mozek]] s nervy, které souvisejí s cítěním, pohybem, vnímáním i myšlením.
Francouzský lékař Jean Fernel (1497-1558) začal používat slovo fyziologie v moderním smyslu a v jeho době začaly pitvy i vivisekce zvířat ([[Andreas Vesalius]]). [[William Harvey]] (1578-1657) objevil a vysvětlil krevní oběh a pokusům o mechanické vysvětlení fungování živých organismů se věnovali i další vědci, podstatná změna však nastala až s průlomem vědecké mediciny v 19. století. Roku 1838 [[Matthias Schleiden]] a [[Theodor Schwann]] ukázali, že všechny organismy se skládají z buněk, jak už dříve soudil například [[Jan Evangelista Purkyně]]. Za „otce moderní fyziologie“ se však pokládá francouzský lékař [[Claude Bernard]] (1813–1878), který vypracoval konceopt „vnitřního prostředí“, dále rozvinutý do pojmu [[homeostáze]], to jest udržování stálého stavu v organismu.
== Odkazy ==
Řádek 62:
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=fyziologie}}
| |||