|
== Historický vývoj ==
=== 1960–1970: Nová ústava, pád Antonína Novotného, okupace vojsky Varšavské smlouvy ===
{{Podrobně|Federalizace Československa}}
[[Ústava Československé socialistické republiky]] z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, zakotvila jako státní zřízení [[socialismus]] a vedoucí úlohu [[Komunistická strana Československa|KSČ]].
[[1. leden|1. ledna]] [[1969]] se Československo stalo [[Federalizace Československa|federací]] dvou svrchovaných států, [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] a [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republiky]].
V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, která se však v závěru této dekády postupně snižovala.
=== 1970–1980: Normalizace a stagnace ČSSR ===
V osmdesátých letech se začala projevovat hospodářská stagnace, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých.
[[Soubor:Czechoslovakia demo.png|left|thumb|Počet obyvatel Československa v letech 1961 až 1991]]
Po sérii protirežimních demonstrací se nakonec v [[listopad 1989|listopadu 1989]] zhroutil komunistický režim. Socialistické Československo se začalo otevírat okolnímu světu a vydalo se na cestu k [[demokracie|demokracii]] a tržnímu hospodářství.
V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Docházelo k mnohým čistkám. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, která se však v závěru této dekády postupně snižovala. Tyto počáteční hospodářské úspěchy umožnily vedení státu prosadit řadu pozitivních opatření v sociální oblasti, především v politice podpory rodiny, které nastartovaly vysokou míru porodnosti (kulminace v roce 1974). Československo však dosáhlo i dalších úspěchů. Začala se budovat [[dálnice|dálniční síť]], [[metro]], přehrady, velká panelová [[sídliště]] a v roce [[1978]] letěl první československý kosmonaut, [[Vladimír Remek]], na palubě sovětské kosmické lodi, do vesmíru. V zemědělství byla dokončena kompletní mechanizace a ve výrobě základních potravin jsme se stali plně soběstační. Další důležitou otázkou se stalo dokončení [[industrializace]] Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy. Ve výrobě hrál stále velkou roli [[těžký průmysl]], připravený na možnou válečnou výrobu. Vzhledem k tomu, že v rámci RVHP se nepodařilo v dostatečné míře realizovat specializaci výroby mezi jednotlivými socialistickými staty, byla ekonomika ČSSR nucena vyrábět velmi široký sortiment zejména strojírenské produkce, aby nemusela tyto výrobky dovážet za devizy z kapitalistických zemí. To nutně vedlo k tomu, že nebylo možno udržovat vysoký technický standard výroby u tolika položek a přispělo to, mimo jiných vlivů, k dalšími zaostávání technických parametrů výroby za světovou konkurencí.
V březnu 1990 se název státu změnil na [[Československá federativní republika]], v dubnu pak na [[Česká a Slovenská Federativní Republika]].
Rostl vliv [[disent]]u a nevládních organizací, mezi které patřila například [[Charta 77]]. Ta poukazovala na porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]] v zemi, k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích. Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením [[Anticharta|anticharty]], což bylo sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu. Režim představitele opozičních sil různým způsobem umlčoval, zavíral do vězení aj. Persekuce odpůrců režimu sice nenabývala tak drastických podob jako tomu bylo v 50. letech, přesto znamenala normalizace 70. let výrazné utužení totalitní moci v porovnání s 60. léty. Naprostá většina společnosti zůstávala politicky v pasivitě a navenek vystupovala plně v souladu s režimem (aktivní účast na prorežimních prvomájových demonstracích, prakticky 100 % účast při volbách kandidátů Národní fronty, zapojení mládeže v socialistických organizacích, organizace Spartakiád atd.).
=== 1980–1990: Krize, přestavba společnosti a sametová revoluce ===
[[Soubor: Czechoslovakia.png|thumb|upright=1.5|Mapa ČSSR]]
V osmdesátých letech se začala projevovat hospodářská stagnace, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých. Zprůmyslnění bylo sice vysoké a [[zaměstnanost]] oficiálně absolutní, efektivita výroby však stále více zaostávala za vyspělými tržními ekonomikami a technická úroveň produkce se relativně snižovala. Vláda se sice na počátku 80. let pokoušela vylepšit systém plánovaného hospodářství, šlo však pouze o kosmetické změny, které ve svém důsledku neměly zásadní dopad na zvyšování efektivity národního hospodářství. V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí, například v [[Severní Čechy|Severních Čechách]] a na [[Severní Morava|Severní Moravě]]. Rozsáhlé plochy, které byly zdevastované již populačními změnami v obdobích kolem druhé světové války, byly nyní zcela zlikvidovány; mnohá města přesunuta na nové místo (a vybudovaná podle socialistického vzoru). Surovinově a energeticky byla země závislá na dodávkách ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů.
Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení [[Perestrojka|perestrojky]] v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob, jak zlepšit situaci doma. V hospodářské oblasti bylo potřeba zejména zvýšit tempo hospodářského růstu, který na počátku 80. let zaznamenal stagnaci a upevnit obchod se zeměmi západní Evropy. Růst ekonomiky se sice po zbytek 80. let podařilo obnovit, ale v tempech, které neodpovídaly očekávání. Ohledně demokratizace a otevřenosti se sice stále více diskutovalo, reálně však nedocházelo k žádnému zásadnímu posunu. Ve srovnání s Polskem nebo Maďarskem, kde docházelo k postupnému uvolňování, patřil režim v ČSSR nebo např. v NDR i na konci 80. let k těm nejtužším ve východním bloku. V [[Listopad 1989|listopadu 1989]] proběhla i v ČSSR demokratická revoluce, čímž se socialistické Československo přidalo jako poslední stát střední Evropy k demokratizačnímu procesu a otevřelo se okolnímu světu ([[sametová revoluce]] začala až [[17. listopad]]u a hranice se otevřely [[4. prosinec|4. prosince]], tedy jako poslední - v [[Maďarsko|Maďarsku]] padl komunistický režim již [[23. říjen|23. října]] a hranice se dokonce otevřely o dva měsíce dříve, v [[Polsko|Polsku]] začaly změny již prvními svobodnými volbami [[4. červen|4. června]] [[1989]] a v [[Německá demokratická republika|NDR]] padly hranice (a s nimi i samotný režim) pádem [[berlínská zeď|berlínské zdi]] [[9. listopad]]u) a země se vydala na cestu k [[Demokracie|demokracii]] a tržnímu hospodářství.
Dne 29. prosince 1989 byl Federálním shromážděním jednomyslně ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen poslední československý prezident [[Václav Havel]].
== Odkazy ==
| 