Minsk: Porovnání verzí

| loc-map = {{LocMap |Bělorusko|label=Minsk |position=right |width=250 |lat=53.9022222 |long=27.5613889 |float=center |caption=}}|thumb

}}

 

'''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: {{cizojazyčně|be|původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск}}; ukrajinsky: Мінськ; [[ruština|rusky]]: {{cizojazyčně|ru|Минск}}; [[polština|polsky]]: {{cizojazyčně|pl|Mińsk (Litewski)}}) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije na ploše 409 km² 1 995 000 lidí (2015). Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). [[Hustota zalidnění]] činí asi 7 030 obyvatel na 1 km². Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]].

 

== Geografie ==

Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční [[srážky]] 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen [[východní Evropa|východní Evropy]].

 

 

=== Nová doba ===

Během 90. let a po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] se Minsk začal měnit. Stal se [[hlavní město|hlavním městem]] země, vznikla nové [[velvyslanectví]], z budov bývalých úřadů [[Sovětská socialistická republika|SSR]] se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k [[ekonomika|ekonomické]] krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se [[nezaměstnanost]]. Od začátku [[21. století]] však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, [[silnice]] i [[metro]]. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož [[soukromý sektor]] není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.

 

== Hospodářství ==

=== Průmysl ===

Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].

Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[elektrotechnický průmysl|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod),''' [[MTZ Belarus|MTZ]]''' (Minský traktorový závod) nebo '''[[BELAZ]]''' (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.

Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[neokeynesianismus|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40% procent ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.

 

== Podnebí ==

 

== Doprava ==

Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů [[východní Evropa|východní Evropy]]. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod ([[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Brest (Bělorusko)|Brest]] - Minsk - [[Orša]] - [[Smolensk]] - [[Moskva]]) a severozápad - jihovýchod ([[Riga]] - [[Vilnius]] - [[Maladzečna]] - Minsk - [[Homel]] - [[Kyjev]]). Ve stejných směrech vedou i hlavní [[Evropská silnice|silniční tahy]], přičemž další významné silnice vedou na [[Sluck]] a [[Polock]], resp. [[Vitebsk]]. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště ''Minsk-1'', zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště ''Minsk-2'', otevřené roku [[1992]]. Hlavním osobním nádražím je [[Minsk Passažyrskij]].

 

=== Městská doprava ===

{{viz též|Metro v Minsku|Tramvajová doprava v Minsku|Trolejbusová doprava v Minsku|Městská autobusová doprava v Minsku}}

 

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

 

== Partnerská města ==