Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 563 bajtů ,  před 2 lety
m
administrativní dělělení, přesun obrázku
| loc-map = {{LocMap |Bělorusko|label=Minsk |position=right |width=250 |lat=53.9022222 |long=27.5613889 |float=center |caption=}}|thumb
}}
 
[[Soubor:Minsk Catholic Mary church.jpg|thumb|200px|Chrám Panny Marie]]
 
'''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: {{cizojazyčně|be|původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск}}; ukrajinsky: Мінськ; [[ruština|rusky]]: {{cizojazyčně|ru|Минск}}; [[polština|polsky]]: {{cizojazyčně|pl|Mińsk (Litewski)}}) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije na ploše 409&nbsp;km<sup>2</sup> 1&nbsp;995&nbsp;000 lidí (2015). Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). [[Hustota zalidnění]] činí asi 7&nbsp;030 obyvatel na 1&nbsp;km<sup>2</sup>. Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]].
 
== Geografie ==
[[Soubor:Victory-square.jpg|left|thumb|Vítězné náměstí, centrum Minsku]]
Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční [[srážky]] 646&nbsp;mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen [[východní Evropa|východní Evropy]].
 
 
=== Nová doba ===
 
Během 90. let a po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] se Minsk začal měnit. Stal se [[hlavní město|hlavním městem]] země, vznikla nové [[velvyslanectví]], z budov bývalých úřadů [[Sovětská socialistická republika|SSR]] se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k [[ekonomika|ekonomické]] krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se [[nezaměstnanost]]. Od začátku [[21. století]] však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, [[silnice]] i [[metro]]. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož [[soukromý sektor]] není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.
 
== Hospodářství ==
[[Soubor:Belarus-Minsk-Belarus General Store-1.jpg|right|thumb|Obchodní dům Belarus|200px]]
 
=== Průmysl ===
Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[elektrotechnický průmysl|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod),''' [[MTZ Belarus|MTZ]]''' (Minský traktorový závod) nebo '''[[BELAZ]]''' (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.
Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[neokeynesianismus|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40% procent ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.
 
== Administrativní dělení ==
Současné administrativní členění Minsku bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):
 
[[Soubor:Minsk all districts color-2011-05-02.png|thumb|left|395px|Адміністрацыйны падзел Менску]]
<div style="padding-top: 4px; margin-left: 400px;">
# {{legenda|#E3D2E3|[[Centrální rajón|Centrální rajón (Цэнтральны раён)]]}}
# {{legenda|#FDFD5D|[[Sovětský rajón|Sovětský rajón (Савецкі раён)]]}}
# {{legenda|#7EDBEF|[[Pěršamajský rajón|Pěršamajský rajón (Першамайскі раён)]]}}
# {{legenda|#EFDB72|[[Partyzánský rajón|Partyzánský rajón (Партызанскі раён)]]}}
# {{legenda|#CFDBFD|[[Zavodzký rajón|Zavodzký rajón (Заводзкі раён)]]}}
# {{legenda|#5DFB5D|[[Leninský rajón (Minsk)|Leninský rajón (Ленінскі раён)]]}}
# {{legenda|#F1FBC8|[[Kastryčnický rajón|Kastryčnický rajón (Кастрычніцкі раён)]]}}
# {{legenda|#F68282|[[Maskoŭský rajón|Maskoŭský rajón (Маскоўскі раён)]]}}
# {{legenda|#6FA3F1|[[Frunzenský rajón|Frunzenský rajón (Фрунзэнскі раён)]]}}
</div>{{clear}}
 
== Podnebí ==
 
== Doprava ==
 
Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů [[východní Evropa|východní Evropy]]. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod ([[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Brest (Bělorusko)|Brest]] - Minsk - [[Orša]] - [[Smolensk]] - [[Moskva]]) a severozápad - jihovýchod ([[Riga]] - [[Vilnius]] - [[Maladzečna]] - Minsk - [[Homel]] - [[Kyjev]]). Ve stejných směrech vedou i hlavní [[Evropská silnice|silniční tahy]], přičemž další významné silnice vedou na [[Sluck]] a [[Polock]], resp. [[Vitebsk]]. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště ''Minsk-1'', zhruba 40&nbsp;km od centra města pak leží vnitrostátní letiště ''Minsk-2'', otevřené roku [[1992]]. Hlavním osobním nádražím je [[Minsk Passažyrskij]].
 
=== Městská doprava ===
 
{{viz též|Metro v Minsku|Tramvajová doprava v Minsku|Trolejbusová doprava v Minsku|Městská autobusová doprava v Minsku}}
 
Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.
 
[[Soubor:Victory-square.jpg|left|thumb|Vítězné náměstí, centrum Minsku]]
[[Soubor:Belarus-Minsk-Belarus General Store-1.jpg|right|thumb|Obchodní dům Belarus|200px]]
[[Soubor:Minsk Catholic Mary church.jpg|thumb|200px|Chrám Panny Marie]]
 
== Partnerská města ==