Hermeneutika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Dějiny: - duplicita, drobnosti |
||
Řádek 38:
* '''''morálním''''': Jeruzalém jako vzor pro duši věřícího;
* '''''anagogickém''''' či '''''symbolickém''''': Jeruzalém je Boží město, nebeský Jeruzalém.
=== Středověk ===
Středověká hermeneutika křesťanské Evropy rozebírala tematiku a význam Bible. Jejím cílem bylo odstranit případné a možné chybné výklady, které by vedly k [[hereze|herezím]]. Rané křesťanství znalo řadu škol, z nichž každá byla v řadě protikladů, což vedlo k neustálým sporům. V dobách pokročilého středověku se [[Tomáš Akvinský]] pokusil spojit odmítnuté antické výklady světa s křesťanskými a stal se jedním z nejvýznamnějších učitelů v dějinách [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]].
''„Littera gesta docet, quid credas allegoria, moralis quid agas, quo tendas anagogia“'' =
Velký význam nabyla hermeneutika v [[Reformace|reformaci]], která odmítla neurčitý pojem "církevní tradice" i autoritu církve při výkladu Písma a snažila se pochopit Bibli z textu samého. Reformační vydání Bible jsou proto opatřena četnými odkazy na podobná místa, jež mají čtenáři pomoci porozumět čtenému.
Řádek 50 ⟶ 48:
* "Plně se věnuj textu a smysl plně aplikuj na sebe" ([[Philipp Melanchthon]]).
=== Hermeneutika jako věda ===
Moderní hermeneutika se opírá o práce [[Schleiermacher|F. Schleiermachera]] a [[Wilhelm Dilthey|W. Diltheye]], který se ji snažil učinit vědou o rozumění a výkladu, a tedy i společným základem všech humanitních či duchovních věd. Dilthey přitom zdůrazňuje nesnáze s chápáním smyslu zejména starých a kulturně vzdálených textů.▼
Velký význam má hermeneutika v díle [[Martin Heidegger|M. Heideggera]]. Samu existenci člověka charakterizuje podle něho rozumějící vztah ke světu a k možnostem, jež se člověku nabízejí, důležitou složkou tohoto porozumění je řeč. „Pobyt (či existence) jakožto rozumějící rozvrhuje své bytí do možností.“ Protože přitom nejde o jednorázový akt (jako např. při luštění hádanek), nýbrž o neustálý proces, mluví Heidegger o „hermeneutickém kruhu“. Tuto myšlenku dále rozvinul jeho žák [[Hans-Georg Gadamer]] ve svém díle ''Pravda a metoda''; podle něho je nejen rozumění textu, ale konec konců každé poznání závislé na porozumění a interpretaci.▼
▲Moderní hermeneutika se opírá o práce [[Schleiermacher|F. Schleiermachera]] a [[Wilhelm Dilthey|W. Diltheye]], který se ji snažil učinit vědou o rozumění a výkladu společným základem všech humanitních či duchovních věd. Dilthey přitom zdůrazňuje nesnáze s chápáním smyslu zejména starých a kulturně vzdálených textů.
▲Velký význam má hermeneutika v díle M. Heideggera. Samu existenci člověka charakterizuje podle něho rozumějící vztah ke světu a k možnostem, jež se člověku nabízejí, důležitou složkou tohoto porozumění je řeč. „Pobyt (či existence) jakožto rozumějící rozvrhuje své bytí do možností.“ Protože přitom nejde o jednorázový akt (jako např. při luštění hádanek), nýbrž o neustálý proces, mluví Heidegger o „hermeneutickém kruhu“. Tuto myšlenku dále rozvinul jeho žák [[Hans-Georg Gadamer]] ve svém díle ''Pravda a metoda''; podle něho je nejen rozumění textu, ale konec konců každé poznání závislé na porozumění a interpretaci.
Metodika rozumění a výkladu obtížně srozumitelných textů a kulturních projevů vůbec hraje dnes velkou úlohu např. v historii, v kvalitativní sociologii, v etnografii a antropologii. Hermeneutika a exegese (nauka o výkladu) mají velký význam v teologii a – byť v poněkud jiné podobě – v právu.
| |||