Aikido: Porovnání verzí

Ale za jeho tvůrce a zakladatele je považován [[Morihei Uešiba]] (Ó-sensei). Po jeho smrti pokračoval v rodinné tradici jeho syn [[Kišomaru Uešiba]], který se zasloužil o počátky šíření aikida mimo [[Japonsko]]. V současné době udržuje rodinnou tradici vnuk zakladatele -– současný Doshu [[Moriteru Uešiba]]. Linie či styl reprezentovaný rodinou Uešiba je označován jako [[aikikai]], někteří přímí žáci zakladatele ovšem zakládají vlastní styly a školy ([[Iwama-Ryu]], [[Ki-Aikido]], [[Yoshinkan]], [[Nishio-Ryu]] atd.). Centrálním [[dódžó]] v rámci linie aikikai je ''[[Aikikai Honbu Dódžó|Honbu dódžó]]'' (Hombu dojo) v [[Tokio|Tokiu]], ve kterém vyučují členové rodiny Uešiba. První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla [[Francie]]. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při [[Judo|judistických oddílech]]. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či [[Karate|karatistickou]] minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí.

Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší [[horizontální]]mi, [[vertikální]]mi a [[diagonála|diagonálními]], [[cirkulární]]mi, [[sférický]]mi i [[spirála|spirálovými]] pohyby kolem boků obránce. Výuka se týká základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i vkleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž- – tantó, meč- – bokken, hůl- – džó).

V aikido se učí i boj s [[nůž|nožem]] (tantó), dřevěným [[meč]]em (bokken) (případně shinken -– ostrý meč = katana nebo iai -– podobná konstrukce jako katana, ale bez ostré čepele) a tyčí (džó). Styly, které nejvíce pracují se zbraněmi, jsou Iwama-ryu a styl vyučovaný Shodži Nishiem (a po jeho smrti jeho následovníky). Práce se zbraněmi vychází z tradičních japonských bojových umění (například [[iaidó]]), ale je přizpůsobena myšlenkám a technikám aikido (někdy je tedy pro odlišení například cvičení s mečem označováno jako aikiken, s tyčí aikidžó).