Aikido: Porovnání verzí

Přidáno 18 bajtů ,  před 3 lety
m
Změna několika špatně použitých spojovníků na pomlčky.
m (odebrána Kategorie:SportAccord za použití HotCat)
m (Změna několika špatně použitých spojovníků na pomlčky.)
== Historie ==
Již na počátku devátého století na císařském dvoře vznikly základy bojového umění, ze kterého později vzniklo aikido. Byly to metody úderů a tlaků na nervová centra ve spojení s páčením kloubů a využíváním pohybu útočníka. Toto umění se nazývalo [[aikijujutsu]] a později neslo označení Daito ryu. Kořeny tohoto umění vycházejí z rodokmenové linie starého samurajského rodu Minamoto, který byl velmi významným v dějinách japonské historie.
Ale za jeho tvůrce a zakladatele je považován [[Morihei Uešiba]] (Ó-sensei). Po jeho smrti pokračoval v rodinné tradici jeho syn [[Kišomaru Uešiba]], který se zasloužil o počátky šíření aikida mimo [[Japonsko]]. V současné době udržuje rodinnou tradici vnuk zakladatele - současný Doshu [[Moriteru Uešiba]]. Linie či styl reprezentovaný rodinou Uešiba je označován jako [[aikikai]], někteří přímí žáci zakladatele ovšem zakládají vlastní styly a školy ([[Iwama-Ryu]], [[Ki-Aikido]], [[Yoshinkan]], [[Nishio-Ryu]] atd.). Centrálním [[dódžó]] v rámci linie aikikai je ''[[Aikikai Honbu Dódžó|Honbu dódžó]]'' (Hombu dojo) v [[Tokio|Tokiu]], ve kterém vyučují členové rodiny Uešiba. První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla [[Francie]]. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při [[Judo|judistických oddílech]]. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či [[Karate|karatistickou]] minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí.
Zřejmě nejvíce se o popularizaci aikido mimo Japonsko zasloužil americký herec [[Steven Seagal]] (7. dan). Dalším známým evropským šihanem je [[Christian Tissier]] (Francie, 7. dan)
 
== Technika ==
Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší [[horizontální]]mi, [[vertikální]]mi a [[diagonála|diagonálními]], [[cirkulární]]mi, [[sférický]]mi i [[spirála|spirálovými]] pohyby kolem boků obránce. Výuka se týká základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i vkleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž-tantó, meč-bokken, hůl-džó).
 
Popisy konkrétních technik přesahují rámec článku a navíc se jednotlivé styly a učitelé v detailech i názvosloví liší. Ve většině případů je ovšem ve cvičení aikida přítomna práce s dechem rozvíjená pomocí dechových cvičení.
 
== Zbraně ==
V aikido se učí i boj s [[nůž|nožem]] (tantó), dřevěným [[meč]]em (bokken) (případně shinken - ostrý meč = katana nebo iai - podobná konstrukce jako katana, ale bez ostré čepele) a tyčí (džó). Styly, které nejvíce pracují se zbraněmi, jsou Iwama-ryu a styl vyučovaný Shodži Nishiem (a po jeho smrti jeho následovníky). Práce se zbraněmi vychází z tradičních japonských bojových umění (například [[iaidó]]), ale je přizpůsobena myšlenkám a technikám aikido (někdy je tedy pro odlišení například cvičení s mečem označováno jako aikiken, s tyčí aikidžó).
 
== Technické stupně ==
7

editací