Výbojka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink |
m detail |
||
Řádek 3:
'''Výbojka''' je obvykle uzavřená trubice, naplněná směsí různých par a [[plyn]]ů, podle typu výbojky. Do této trubice zasahují z vnějšího prostředí dvě nebo více [[elektroda|elektrod]], které umožňují zavedení [[elektrický proud|elektrického proudu]] do plynové náplně. Hlavní využití výbojek je přeměna [[elektrická energie|elektrické energie]] na [[světlo]]. Podle [[tlak]]u plynové náplně výbojky dělíme na vysokotlaké ([[sodík]]ové, [[rtuť]]ové, [[halogenidy|halogenidové]],…) a nízkotlaké (rtuťové, sodíkové). Vlastní těleso výbojky může být ze skla, korundu a podobných materiálů. Mezi výbojky se obvykle řadí i tzv. [[oblouková lampa|obloukové lampy]].
Samotné těleso osvětlovacích výbojek bývá často umístěno v baňce, buď pokryté [[luminofor]]em, nebo čiré. Baňka bývá plněna inertní atmosférou, nebo vakuovaná, pro snížení tepelných ztrát.
[[Rtuť]]ové nízkotlaké výbojky se obvykle označují jako [[zářivka|zářivky]].▼
▲[[Rtuť]]ové nízkotlaké výbojky se obvykle označují jako [[zářivka|zářivky]].
Kromě výbojek určených jako osvětlovací existují
Usměrňovací výbojka se chová v elektrickém obvodu obdobně jako [[elektronka]] - [[dioda]]. Umožňuje průchod elektronů pouze ve směru od žhavé katody k anodě. V opačném směru nikoliv. Tím po jejím zapojení do obvodu dochází k jednocestnému usměrnění střídavého proudu.
Usměrňovací výbojky se před hromadným nástupem výkonových polovodičů hojně užívaly v průmyslu. Usměrňovací výbojky se pro vyšší napětí plnily nejčastěji čistými parami rtuti, pro nízká napětí pak argonem. Výbojky určené pro velmi malá napětí, (používaná např. v nabíječkách auto[[akumulátor]]ů), se často označovaly termínem
Další speciální výbojky se používají k omezení přepětí, podobným způsobem jako [[jiskřiště]] nebo [[bleskojistka]]. Princip činnosti je takový, že při provozním napětí výbojkou proud neprotéká, zápalné napětí výbojky je vyšší. Pokud napětí stoupne nad mez zápalného, začne protékat výbojkou dosti značný proud a napětí se omezí.
== Barvy ==
Každý plyn, v závislosti na jeho struktuře atomu emituje určité vlnové délky, které září v různých barvách světla. Jako způsob hodnocení schopnosti světelného zdroje reprodukovat barvy různých objektů, které jsou osvětlené zdroji, [[Mezinárodní komise pro
{| class="wikitable" border="1" cellpadding="1" cellspacing="0"
|-
! plyn
Řádek 32:
|-
| [[Neon]]
| [[Červená]]-[[oranžová]]
| [[File:Neon spectra.jpg|400px]]
| Intenzivní světlo. Často používán v [[světelná reklama|neonových nápisech]] a [[zářivka|zářivkách]] .
Řádek 50:
|-
| [[Xenon]]
| [[Šedá]] nebo
| [[File:Xenon Spectrum.jpg|400px]]
| Používá se v [[Fotografický blesk|blescích]], [[Světlomety silničních vozidel|xenonových HID světlometech]] a [[Xenonová výbojka|xenonových obloukových lampách]] .
Řádek 92:
|[[File:MV glow.jpg|100px]]
|-
| [[
| Jasně
| [[File:Sodium Spectra.jpg|400px]]
| Široké použití v [[Sodíková výbojka|sodíkových výbojkách]].
| [[Image:Lampe a vapeur de sodium.jpg|100px]]
|}
|