Vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Predace, kompetice, nemoce: oprava popisu obr značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: {{hlavní článek}} v článku editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Vymírání''', '''vymření''', '''vyhynutí''' neboli '''extinkce''' je konec existence určitého biologického [[taxon]]u, nejčastěji [[Druh|druhu]]. Definuje se jako [[smrt]] posledního jedince daného druhu, přestože nejčastěji je druh odsouzen k záhubě mnohem dříve. Tento moment se určuje většinou až zpětně, po několika letech. Pokud vymření nastalo hluboko v geologické historii [[Země]], datuje se přibližný čas podle [[Fosilie|fosilního]] záznamu.
Země je stará přibližně 4,54 miliardy let,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dalrymple|jméno=G. Brent|titul=The age of the Earth in the twentieth century: a problem (mostly) solved|periodikum=Geological Society, London, Special Publications|datum=2001-01-01|ročník=190|číslo=1|strany=205–221|issn=0305-8719|doi=10.1144/GSL.SP.2001.190.01.14|jazyk=en|url=http://sp.lyellcollection.org/content/190/1/205|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> život nejméně 3,5 miliardy<ref>{{Citace periodika|příjmení=Schopf|jméno=J. William|příjmení2=Kudryavtsev|jméno2=Anatoliy B.|příjmení3=Czaja|jméno3=Andrew D.|titul=Evidence of Archean life: Stromatolites and microfossils|periodikum=Precambrian Research|datum=2007-10-05|ročník=158|číslo=3–4|strany=141–155|doi=10.1016/j.precamres.2007.04.009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301926807001209|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> nebo dokonce až 4,1 miliardy let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bell|jméno=Elizabeth A.|příjmení2=Boehnke|jméno2=Patrick|příjmení3=Harrison|jméno3=T. Mark|titul=Potentially biogenic carbon preserved in a 4.1 billion-year-old zircon|periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences|datum=2015-11-24|ročník=112|číslo=47|strany=14518–14521|issn=0027-8424|pmid=26483481|doi=10.1073/pnas.1517557112|poznámka=PMID 26483481|jazyk=en|url=http://www.pnas.org/content/112/47/14518|datum přístupu=2016-04-10}}</ref> Asi 99–99,9 procent všech druhů (kolem 5 miliard), které kdy žily na Zemi, jsou pravděpodobně vyhynulé.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kunin|jméno=W. E.|příjmení2=Gaston|jméno2=Kevin (eds.)|titul=The Biology of Rarity: Causes and consequences of rare—common differences|url=https://books.google.com/books?id=4LHnCAAAQBAJ|vydání=|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=1997|počet stran=291|strany=110-111|isbn=9789401158749|jazyk=en}}</ref> Odhady počtu v současnosti žijících druhů se různí a oscilují od 5 do 14 milionů (nejpravděpodobněji 7,4–10 mil.), z nichž bylo zatím popsáno 1,2 milionů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stearns|jméno=Beverly Peterson|příjmení2=|jméno2=|titul=Watching, from the Edge of Extinction|url=https://books.google.cz/books?id=0BHeC-tXIB4C&pg=PA1921&hl=cs|vydání=|vydavatel=Yale University Press|místo=|rok=2000|počet stran=288|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Mora|jméno=Camilo|příjmení2=Tittensor|jméno2=Derek P.|příjmení3=Adl|jméno3=Sina|titul=How Many Species Are There on Earth and in the Ocean?|periodikum=PLoS Biology|ročník=9|číslo=8|pmid=21886479|doi=10.1371/journal.pbio.1001127|url=http://dx.doi.org/10.1371/journal.pbio.1001127|datum přístupu=2016-04-10}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=G. Tyler|příjmení2=Spoolman|jméno2=Scott|titul=Environmental Science|url=https://books.google.com/books?id=NYEJAAAAQBAJ|vydavatel=Cengage Learning|počet stran=579|isbn=1133707874|jazyk=en}}</ref>
Během [[evoluce]] vznikaly a vznikají nové druhy. Tomuto procesu se říká [[speciace]]. Většina druhů ale následně i zaniká, neboť se není schopna přizpůsobit měnícím se životním podmínkám, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Průměrná délka existence jednoho druhu je odhadována na 10 milionů let.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Newman|jméno=M. E. J.|titul=A Model of Mass Extinction|periodikum=Journal of Theoretical Biology|datum=1997-12-07|ročník=189|číslo=3|strany=235–252|doi=10.1006/jtbi.1997.0508|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022519397905087|datum přístupu=2016-07-17}}</ref> Existují ale i druhy, které bez zásadních změn přežily stovky milionů let.
Řádek 25:
Nejznámější hromadnou extinkcí je pak vymírání na přelomu [[Křída|křídy]] a [[Třetihory|terciéru]] před 65–66 miliony lety, kdy vyhynuli [[dinosauři]] a s nimi nejméně 50 %<ref>{{Citace monografie|příjmení=Elewa|jméno=Ashraf M. T.|titul=Mass Extinction|url=https://books.google.com/books?id=U4QfBzdJJ8EC|vydavatel=Springer Science & Business Media|rok=2007|počet stran=258|isbn=9783540759164|jazyk=en}}</ref> nebo možná až 80 % všech soudobých druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=K–T extinction|url=http://www.britannica.com/science/K-T-extinction|vydavatel=Encyclopedia Britannica|datum přístupu=2016-04-15}}</ref> Tato událost byla s největší pravděpodobností způsobena dopadem asteroidu do [[Chicxulubský kráter|oblasti]] dnešního [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánu]]. [[Vymírání na konci prekambria|Nejstarší hromadné vymírání]] se odehrálo před víc jak 500 milióny lety, [[Vymírání v pleistocénu|nejmladší]] před pouhými 13–10 tisíci lety, kdy zmizela [[Pleistocén|pleistocénní]] [[megafauna]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Koch|jméno=Paul L.|příjmení2=Barnosky|jméno2=Anthony D.|titul=Late Quaternary Extinctions: State of the Debate|periodikum=Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics|datum=2006-01-01|ročník=37|číslo=1|strany=215–250|doi=10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415|url=http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415|datum přístupu=2016-04-15}}</ref> Navíc asi 70 % vědců má za to, že v současnosti probíhá další vymírání, jež bezprostředně navazuje na poslední zmíněné a jehož hlavním viníkem je člověk.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Darimont|jméno=Chris T.|příjmení2=Fox|jméno2=Caroline H.|příjmení3=Bryan|jméno3=Heather M.|titul=The unique ecology of human predators|periodikum=Science|datum=2015-08-21|ročník=349|číslo=6250|strany=858–860|issn=0036-8075|pmid=26293961|doi=10.1126/science.aac4249|poznámka=PMID 26293961|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/349/6250/858|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
== Příčiny ==
99% procent dnes známých druhů jsou vyhynulé, průměrný druh žije asi 2 miliony let.Podobně jako nízký počet jedinců určitého druhu ohrožuje budoucnost druhu také přemnožení. Jelikož se druhy stále vyvíjejí k tomu, aby lépe využívaly zdroje svého prostředí, hrozím vždy alespoň jedna z těchto variant. Existují ale i názory ([[teorie Gaia]]), že většina druhů se dokázala dostat do jakési stabilní fáze, ve které jsou schopny udržovat své prostředí na takové úrovni, aby jim přemnožení nehrozilo.<ref>{{Citace periodika|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa|periodikum=ČT24|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1956502-hlas-zeme-se-zmenil-hluk-meni-chovani-zvirat-i-lidske-vnimani-sveta|datum přístupu=2016-11-16}}</ref>
== Pseudoextinkce ==
Řádek 108 ⟶ 111:
== De-extinkce ==
{{Hlavní článek|Deextinkce}}
Nejsofistikovanější možností jak dosáhnout de-extinkce neboli znovuoživení biologického taxonu je jeho [[Klonování|naklonování]]. Je k tomu potřeba co nejméně poškozená DNA z co největšího množství jedinců a v případě vyšších živočichů i žijící příbuzný taxon, jehož samice dokáží odnosit klonované embryo. Existuje několik projektů, jejichž snahou je naklonovat například [[Mamut|mamuty]], [[Lev jeskynní|jeskynní lvy]] či [[Vakovlk tasmánský|vakovlky]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Michael|jméno=Tom|titul=Scientists trying to clone Ice Age cave lion after finding two near-perfectly preserved cubs|url=http://www.news.com.au/technology/science/animals/scientists-trying-to-clone-ice-age-cave-lion-after-finding-two-nearperfectly-preserved-cubs/news-story/2cd211fb23f944aa63e08862d564625e|vydavatel=NewsComAu|datum vydání=2016-03-06|datum přístupu=2016-04-25}}</ref> Nejdále zatím zašlo úsilí oživit [[Kozorožec pyrenejský|kozorožce pyrenejské]] ''(Capra pyrenaica pyrenaica)''. V letech 2000–2003 bylo vytvořeno celkem 285 embryí, 54 přeneseno do lůna samic (kříženci kozy a kozorožce), ale jen 2 přežily první dva měsíce březosti předtím, než také uhynuly. 30. července 2003 se jedné samici podařilo porodit živý klon, který však během několika minut zemřel na selhání plic.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Zimmer|jméno=Carl|titul=Bringing Extinct Species Back to Life The revival of an extinct species is no longer a fantasy. But is it a good idea?|url=http://ngm.nationalgeographic.com/2013/04/125-species-revival/zimmer-text|vydavatel=National Geographic|datum vydání=2013|datum přístupu=2016-04-25}}</ref> Kromě klonování existuje ještě metoda [[Selektivní křížení|selektivního křížení]]. Touto metodou došlo ke znovuoživení [[Pratur|pratura]] či [[Zebra kvaga|kvagy]]. „Oživení“ jedinci však nejsou geneticky ani morfologicky totožní s jedinci původního druhu, jen jim jsou velmi podobní.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Aurochs: Species Restoration|url=http://www.truenaturefoundation.org/wildlife/aurochs|vydavatel=www.truenaturefoundation.org|datum přístupu=2016-04-25}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Gage|jméno=Thomas|příjmení2=Hancock|jméno2=Colin|titul=Zebra cousin went extinct 100 years ago. Now, it's back|url=http://www.cnn.com/2016/01/25/africa/quagga-project-zebra-conservation-extinct-south-africa/index.html|vydavatel=CNN|datum vydání=2016-01-27|datum přístupu=2016-04-25}}</ref>
| |||