Johannes Urzidil: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
→Život: + citát k politickému cítění |
||
Řádek 19:
=== Emigrace ===
{{Citát - rámeček|''„Za první světové války držel Urzidil s Čechy, po Versailles dával za pravdu stížnostem Němců, nástup Hitlera jej přivedl opět k Čechům, avšak poválečný odsun českých Němců okamžitě odsoudil. – Spravedlnost je poutník a slušný člověk putuje s ní – napsal pár let před smrtí v textu Nezaujaté ohlédnutí.“'' |[[Viktor Šlajchrt]] o J. Urzidilovi<ref> Citováno podle {{Citace elektronického periodika | příjmení = Hertl | jméno = David | titul = Johannes Urzidil – poslední velký německý spisovatel z Prahy | periodikum = Český rozhlas | datum_vydání = 2015-10-29 | html = http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/johannes-urzidil-posledni-velky-nemecky-spisovatel-z-prahy--1548750}}</ref>}}
V noci z 30. června na 1. července [[1939]] se podařilo manželům Urzidilovým opustit území Protektorátu. Odjeli do [[Itálie]] a odtud lodí do [[Spojené království|Velké Británie]], kam dorazili 2. srpna 1939. Usídlili se ve vesničce Viney Hill v [[Gloucestershire]]. V lednu [[1941]] se Urzidilovi v [[Londýn]]ě setkávají s básnířkou [[Bryher]], která financovala jejich útěk. 30. ledna odplouvají Urzidilovi do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], 12. února přistávají v [[New York]]u. Ve Spojených státech amerických se Urzidil nejprve živil jako knihvazač. Po překonání počáteční nedůvěry k přistěhovalcům se začal opět věnovat psaní. 16. dubna [[1946]] získává Urzidil americké občanství. V letech [[1951]]-[[1953]] pracoval v rakouském oddělení rozhlasové stanice [[Hlas Ameriky]]. Byl propuštěn v rámci čistek [[Mccarthismus|mccarthismu]].
| |||