Ladislav II. Popel z Lobkovic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat., rodina, port., ext. odk.
úvod, původ, wikilink, doplnění ib, příbuzenstvo
Řádek 13:
| nástupce = [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiří Popel z Lobkowicz]]
| pořadí2 = 1.
| úřad2 = [[prezidentPrezident rady nad apelacemi]]
| od2 = [[20. leden]] [[1548]]
| do2 = [[1570]]
Řádek 32:
| místo úmrtí = [[Praha]]-[[Malá Strana]]
| národnost =
| rodiče = [[Ladislav I. Popel z Lobkowicz]] <br>Anna Krajířová z Krajku
| choť = 1. Benigna ze Starhembergu,<br> 2. Veronika z Harrachu, <br>3. Johana Berkovna z Dubé
| vztahy =
Řádek 43 ⟶ 44:
| poznámky =
}}
{{Příbuzenstvo| příbuzenstvo =
'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti Turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] dvorním maršálkem Království českého. Spolu s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti [[Jan Fridrich|Janu Fridrichovi]] a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků [[Kašpar Pluh z Rabštejna|Kašpara Pluha z Rabštejna]].
{{Příbuzný| otec| [[Ladislav I. Popel z Lobkowicz]]<br>† 1505}}
{{Příbuzný| matka| Anna Krajířová z Krajku<br>† 1520}}
{{Příbuzný| manželka| 1. Benigna ze Starhembergu<br> 1499–1557}}
{{Příbuzný| manželka| 2. Veronika z Harrachu<br>}}
{{Příbuzný| manželka| 3. Johana Berková z Dubé<br> asi 1545-1601}}
{{Příbuzný| bratr| [[Jan III. Popel z Lobkovic]] <br>1490-1569}}
{{Příbuzný| syn| [[Ladislav IV. Popel z Lobkowicz]]<br>1566-1621 }}
{{Příbuzný| syn| [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz]]<br>1568-1628 }}
{{Příbuzný| děd| [[Jan I. Popel z Lobkowicz]]<br> † 1470}}
{{Příbuzný| babička|Anna Švihovská z Rýzmberka <br>† 1476}}
{{Příbuzný| praděd| [[Mikuláš I. z Lobkowicz]]<br>† 1435}}
{{Příbuzný| prababička| Anna z Nechvalic<br>† před 1411}}
}}
 
'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Zastával post [[Dvorský maršálek|dvorského maršálka]], [[prezident rady nad apelacemi|prezidenta apelačního soudu]] a [[Nejvyšší hofmistr|nejvyššího hofmistra]].
 
== Původ a život ==
Narodil se jako druhý syn a druhý ze sedmi potomků [[Ladislav I. Popel z Lobkowicz|Ladislava I. Popela z Lobkowicz]] († 1505) a jeho manželky Anny Krajířové z Krajku († 1520).
 
'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti Turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] [[Dvorský maršálek|dvorním maršálkem]] Království českého. Spolu s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti [[Jan Fridrich|Janu Fridrichovi]] a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků [[Kašpar Pluh z Rabštejna|Kašpara Pluha z Rabštejna]].
 
Od roku [[1548]] zastával funkci [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] nově zřízené [[Rada nad apelacemi|rady nad apelacemi]], od roku [[1549]] byl také přísedícím [[komorní soud|komorního soudu]]. Svůj post [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] opustil, aby se mohl stát [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším zemským hofmistrem]] v [[Čechy|Čechách]], současně byl jmenován [[místodržící (zemský správce)|královským místodržícím]]. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce [[1573]] stál v čele poselstva [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] do [[Varšava|Varšavy]], jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] arcivévodu [[Arnošt Habsburský|Arnošta]].