Královské hlavní město Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odlinkovány opakované odkazy - přesměrování znovu na týž článek, styl |
Rozšiřování: +povídání proč jak, chronologie do odrážek, úprava věty o Velké Praze |
||
Řádek 7:
Mělo tehdy čtyři čtvrtě, pražské obvody (číslované [[Římské číslice|římsky]]): Staré Město (Praha I), Nové Město (Praha II), Malá Strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Sídlem [[městská správa|městské správy]] a [[městská rada|městské rady]] byla [[Staroměstská radnice]].
== Rozšiřování ==
Kapacita historické Prahy nestačila rozvoji [[urbanizace]] v [[19. století]] spojené s [[Průmyslová revoluce v Česku|průmyslovou revolucí]], která tak osídlení soustředila do [[aglomerace|jejího okolí]]. Rozšiřování Prahy si žádalo zejména propojení infrastruktury jako byl [[vodovod]], [[plynovod]], kanalizace či doprava, ale jednání s okolními obcemi vázla kvůli otázkám daní a autonomie v rámci Prahy. Až do první světové války tak bylo úspěšně připojeno jen několik málo obcí, nejlidnatější oblasti, předměstí [[Karlín]] a [[Smíchov]] a později města [[Královské Vinohrady]] a [[Žižkov]] připojeny nebyly.<ref>Dějiny Prahy II. Paseka, Praha a Litomyšl 1998. ISBN 80-7185-143-4</ref>
Ke Král. hl. m. Praze bylo připojeno:
Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] mělo Královské hlavní město Praha 233 000 obyvatel na rozloze 21 km². Zákonem z roku [[1920]] rozšířeno k 1. 1. [[1922]] jako [[Velká Praha]] a začalo být označováno jako [[Praha|hlavní město Praha]].▼
* [[1850]] [[Josefov (Praha)|Josefov]] (Praha V, původně Židovské město),
* [[1883]] [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]] (Praha VI)
* [[1884]] [[Holešovice]] a [[Bubny]] (Praha VII)
* [[1901]] [[Libeň]] (Praha VIII)
▲Na přelomu
== Související články ==
| |||