Vizigótské království: Porovnání verzí

Odebráno 4 826 bajtů ,  před 3 lety
vytvoření samostatných článků Vizigóti a Vizigótské království
(vytvoření samostatných článků Vizigóti a Vizigótské království)
[[Soubor:Visigoth migrations.jpg|right|thumb|300px|Migrace Vizigótů]]
'''Vizigótská říše''' je označení zaniklého [[stát]]ního útvaru v [[Evropa|Evropě]], [[barbar]]ské říše, která se zformovala na území rozpadajícího se [[Římské impérium|římského impéria]] v jihozápadní [[Galie|Galii]] (dnešní [[Francie]]), postupně se rozšířila na [[Pyrenejský poloostrov]] do Hispánie a po roce [[507]] ztratila téměř všechny své galské državy a zůstala omezena jen na Hispánii. Zakladatelem říše, která existovala v letech [[419]]–[[711]], bylo [[Germáni|germánské]] [[etnikum]] Vizigótů.
 
== Původ a rané dějiny Gótů ==
{{viz též|Gótové}}
 
== Vizigóti v době stěhování národů ==
{{Infobox zaniklý stát
|název = ZeměKrálovství Vizigótů
|originální název = GutthiudaRegnum Visigothorum<br />Gutþiuda Þiudinassus
|rok vzniku = 290[[418]]
|rok zániku = 455[[720]] n. l.
|více před = ne
|před 1 = Germánské kmenyVizigóti
|před 1 vlajka = 30px Ostgoten fibel transp.png
|před 2 = Západořímská říše
|před 2 vlajka = Labarum.svg
|před 23 = Království Svébů
|před 23 vlajka =
|více po = ne
|po 1 = HunskáAsturské říšekrálovství
|po 1 vlajka = Cruz de Asturias.svg
|po 2 = Septimánie
|po 2 vlajka =
|po 13 = Franská říše
|po 13 vlajka = Charlemagne autograph.svg
|po 4 = Umajjovský chalífát
|po 4 vlajka = Umayyad Flag.png
|vlajka =
|článek o vlajce =
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa = GutthiudaVisigothic Kingdom.jpgpng
|mapa velikost = 292px
|mapa poznámka = Největší rozmach říše kolem roku [[500]] (oranžově). Část říše ztracená po [[Bitva u Vouillé|bitvě u Vouillé]] v roce [[507]] (světle oranžově).
|mapa poznámka = Gutthiuda,<ref>E. A. Thompson, [http://books.google.co.uk/books?id=mkETAQAAIAAJ&q=Gutthiuda+visigoths&dq=Gutthiuda+visigoths&hl=en&sa=X&ei=-_QHUdbBLoaW0QXRuoBg&ved=0CEQQ6AEwAw The Visigoths in the time of Ulfila], Duckworth, 2008, p. 9</ref> země Vizigótů
|hlavní město = [[Toulouse]] (do [[507]])<br />[[Narbonne]]<br />[[Barcelona]]<br />[[Toledo]]
|hlavní město = ''neznámo''
|jazyky = [[gótštinavulgární latina]], různé etnické jazyky[[gótština]]
|národnostní složení = Vizigóti a další [[Germáni]], [[SarmatiŘímané]], [[Skythové]], [[Vislanští Venedové|Venedové (Slované)]], [[Bastarnové]], [[ŘímanéSvébové]]
|náboženství = [[AriánstvíChalkedonský koncil|ariánskéchalkedonské křesťanstvívyznání]], [[Germánskáariánství]], mytologie|germánské pohanství[[judaismus]]
|státní zřízení = nejednotné[[dědičná kmenymonarchie]]
|měna =
|vznik =
|zánik =
}}
[[Soubor:Visigothic - Pair of Eagle Fibula - Walters 54421, 54422 - Group.jpg|náhled|left|Orlí sošky, mezi Vizigóty populární<ref>{{cite web |publisher= [[The Walters Art Museum]]
|url= http://art.thewalters.org/detail/77441
|title= Pair of Eagle Fibula}}</ref>]]
Vizigóti bývají spojováni především se [[Španělsko|Španělskem]], antickou Hispánií, jejich cesta na [[Pyrenejský poloostrov]] však byla velmi spletitá. Roku [[376]], poté, kdy byli [[Gótové]] přepadeni v severním Černomoří [[Hunové|Huny]], stáhly se některé skupiny za [[Dunaj]] na území římské říše a byly zde císařem [[Valens|Valentem]] usazeny roku 376 jako [[foederati|foederáti]] v naději, že posílí obranu římské hranice proti dalším barbarům. V římské říši v té době panoval značný nedostatek pracovní síly. Snaha zotročit vizigótské bojovníky vedla k velkému protiřímskému povstání, k němuž se vzápětí přidalo zbídačelé místní obyvatelstvo, především [[Otrokářství|otroci]] těžce pracující v thráckých dolech. Roku [[378]] se povstalcům postavilo římské vojsko [[bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Římané byli tvrdě poraženi a císař Valens podlehl svým zraněním z bitvy. Roku [[380]] vtrhli Vizigóti do [[Malá Asie|Malé Asie]] a do [[Řecko|Řecka]]. Teprve po nástupu [[Theodosius I.|Theodosia I.]] roku [[379]] se novému císaři podařilo Góty pacifikovat obdarováním pozemky a dobytkem. Uzavřel s nimi smlouvu, přiměl k návratu do [[Moesie]] a [[Thrákie]] a znovu je tu usídlil jako foederáty.
Za [[Alarich I.|Alaricha I.]] ([[395]]–[[410]]), který byl spíše vojenským vůdcem svého lidu než skutečným králem, podnikali Vizigóti rozsáhlá tažení na východ i na západ. Poté, co vytáhli proti [[Konstantinopol]]i, snažil se císařský dvůr zbavit tohoto nebezpečného protivníka, a zaměřil proto Alarichovu pozornost do západořímské říše, která zápasila s útoky mnoha [[barbar]]ských kmenů. Vizigóti došli roku [[395]] až do [[Panonie]], ale poté se vrátili na východ a zpustošili Řecko.
 
'''Vizigótská říše''' je označení zaniklého [[stát]]ního útvaru v [[Evropa|Evropě]], [[barbar]]ské říše, která se zformovala na území rozpadajícího se [[Římské impérium|římského impéria]] v jihozápadní [[Galie|Galii]] (dnešní [[Francie]]), postupně se rozšířila na [[Pyrenejský poloostrov]] do Hispánie a po roce [[507]] ztratila téměř všechny své galské državy a zůstala omezena jen na Hispánii. Zakladatelem říše, která existovala v letech [[419]]–[[711]], bylo [[Germáni|germánské]] [[etnikum]] Vizigótů.
Alarich se představy, že dobude [[Itálie|Itálii]], nevzdal a počátkem nového století odvedl Vizigóty na západ. Využil k tomu situace, kdy vynikající římský vojevůdce [[Stilicho]] byl zaměstnán mimo Itálii, zatímco západořímský císař [[Honorius (císař)|Honorius]] přesídlil ze strachu z [[Milán|Mediolana]] do [[Ravenna|Ravenny]]. V roce [[401]] přitáhli barbaři k [[Řím]]u, ale od jeho dobývání upustili po odražení útoku na město. V letech [[402]] a [[403]] byli poraženi vojsky Stilichona a přinuceni k návratu na [[Balkán]]. Předtím však Alarich uzavřel se Stilichonem dohodu o společném útoku proti [[Byzantská říše|východořímské říši]]. Ten se však neuskutečnil, neboť Stilicho musel bránit Itálii a [[Galie|Galii]] před barbarskými útoky a nakonec byl zavražděn.
 
Alarich požadoval za neuskutečněnou dohodu výkupné a roku [[409]] se vydal do Itálie znovu. K velkému zděšení obyvatel Itálie padl [[24. srpen|24. srpna]] [[410]] pod náporem Vizigótů Řím. Byli to první barbaři, kterým se podařilo město dobýt. Poté se však rozhodli, že se přeplaví na [[Sicilie|Sicílii]] do římské provincie Afriky, která se rozkládala na území dnešního [[Tunis]]u, a vyrazili na italský jih. Loďstvo, které je mělo přepravit na africké pobřeží, však ztroskotalo a Alarich nedlouho na to zemřel.
 
== Založení tolosánského království ==
 
== Vizigótská říše v Hispánii ==
[[Soubor:Reino de los visigodos-cs.svg|náhled|vpravo|240px|Největší rozloha říše okolo roku [[500]]]]
{{Infobox zaniklý stát
|název = Království Vizigótů
|originální název = Regnum Visigothorum<br />Gutþiuda Þiudinassus
|rok vzniku = 418
|rok zániku = 720 n. l.
|více před = ne
|před 1 = Západořímská říše
|před 1 vlajka = Labarum.svg
|před 2 = Království Svébů
|před 2 vlajka =
|více po = ne
|po 1 = Franská říše
|po 1 vlajka = Charlemagne autograph.svg
|po 2 = Asturské království
|po 2 vlajka = Emblema del Reino de Asturias.svg
|po 3 = Septimánie
|po 3 vlajka =
|po 4 = Umajjovský chalífát
|po 4 vlajka = Umayyad Flag.png
|vlajka =
|článek o vlajce =
|vlajka velikost =
|znak =
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa = Visigothic Kingdom.png
|mapa velikost = 292px
|mapa poznámka = Největší rozmach říše kolem roku [[500]] (oranžově). Část říše ztracená po [[Bitva u Vouillé|bitvě u Vouillé]] v roce [[507]] (světle oranžově).
|hlavní město = [[Toulouse]] (do [[507]])<br />[[Narbonne]]<br />[[Barcelona]]<br />[[Toledo]]
|jazyky = [[vulgární latina]], [[gótština]]
|národnostní složení = Vizigóti, [[Římané]], [[Svébové]]
|náboženství = [[Chalkedonský koncil|chalkedonské vyznání]], [[ariánství]], [[judaismus]]
|státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
|měna =
|vznik =
|zánik =
}}
 
V Hispánii se z Vizigótů stala pouze vládnoucí menšina. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].
 
[[Soubor:ReinoHispania de700 los visigodos-csAD.svg|náhled|leftvpravo|200px240px|Největší rozlohaVizigótská říšeHispánie okolokolem roku [[500700]]]]
 
Král Rekkared pochopil také význam jednotného vyznání obyvatelstva říše a ve snaze předejít nové opozici hispanořímské šlechty vyznávající katolicismus se roku [[587]] vzdal ariánského vyznání a přestoupil s nejvýznamnějšími velmoži ke katolické víře. Roku [[589]] svolal koncil do [[Toledo|Toleda]] a vyhlásil katolictví za [[státní náboženství]]. Král se stal fakticky hlavou církve a [[biskup]]ové byli povinni mu sloužit. To ve svém důsledku zlepšilo vztahy krále vůči jeho hispanořímským poddaným. Soužití obou skupin obyvatelstva zůstávalo už nadále relativně klidné, přesto se Vizigóti až do počátku [[muslim]]ské nadvlády vehementně bránili svému splynutí s většinovou španělskou populací. Katolická církev nabyla velkého vlivu a již tehdy přistoupila k pronásledování [[Židé|Židů]], kteří tvořili významnou složku obyvatelstva.
 
[[Soubor:Hispania 700 AD.svg|náhled|left|240px|Vizigótská Hispánie kolem roku [[700]]]]
Nahrazení římské vlády vizigótskou mocí velká část hispanořímské společnosti nijak zvlášť nepocítila. Uspořádání vizigótské říše vykazovalo značnou kontinuitu se společenským zřízením římské provincie Hispánie. Zůstala správní struktura, daňový systém, pouze funkci provinčních úřadů převzal král. Římští úředníci spravující zemi nebyli barbary, kteří se moc nezajímali o záležitosti hospodářství a správy státu, příliš rušeni ve své činnosti. Vizigóti se starali především o svůj osobní prospěch a obohacení. To je také jeden z důvodů, proč se z tohoto období dějin Španělska zachovalo jen velmi málo literárních děl. Typické bylo zachování [[Otrokářství|otroctví]], po příchodu Vizigótů počet otroků dokonce ještě vzrostl. Nejvíce viditelným jevem vizigótské vlády byla už z římských dob pokračující tendence [[deurbanizace]] hispánských měst. Ta si však i nadále zachovávala funkci center řemesla a obchodu. Hispánie se opět stala hospodářsky prosperující zemí.