Josef Václav Myslbek: Porovnání verzí

Odebráno 56 bajtů ,  před 3 lety
m
Chyba v ISBN dle ŽOPP 7/2015; kosmetické úpravy
m (→‎Externí odkazy: - nevhodný eo)
m (Chyba v ISBN dle ŽOPP 7/2015; kosmetické úpravy)
 
== Životopis ==
V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně [[Tomáš Seidan|Tomáše Seidana]] a po návratu [[Václav Levý|Václava Levého]] z Říma pracoval v jeho ateliéru. Po smrti V. Levého roku [[1870]] odešel studovat malířství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] v Praze, která tehdy neměla sochařské oddělení. Založil je teprve on.
 
V roce [[1873]] se oženil, se svou ženou Karolinou měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku. Pro obživu rodiny intenzívně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen.
 
Většinu života prožil v Praze. V letech [[1872]]–[[1873]] byl na studijním pobytu v Drážďanech v ateliéru [[Ernst Julius Hähnel|Ernsta Julia Hähnela]]. Roku [[1878]] podnikl krátkou, ale důležitou cestu do [[Paříž]]e; navštívil [[Louvre]], kde se seznámil s moderním francouzským sochařstvím.
 
Byl příslušníkem tzv. [[Generace Národního divadla]]. Navázal celoživotní přátelství s [[Václav Brožík|Václavem Brožíkem]] a [[Vojtěch Hynais|Vojtěchem Hynaisem.]]. Umělce [[generace Národního divadla]] od 80. let 19. století výrazně podporovala řada významných podnikatelů, například [[Josef Šebestián Daubek]],<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Lacina
| jméno = Vlastislav
}}</ref>
 
Myslbek navštěvoval i umělecký kroužek v [[Kavárna Union|Kavárně Union]] na Národní třídě, kde se scházeli [[Mikoláš Aleš]], [[František Ženíšek]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alois Jirásek]] a další.<ref name="Wirth2">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
}}</ref>
 
V roce [[1885]] se stal profesorem na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Umělecko-průmyslové škole]], roku [[1896]] přešel na Akademii výtvarných umění, kde učil až do odchodu do důchodu v roce [[1919]].
 
Zemřel v Praze v nedožitých 74 letech a je pohřben na [[vyšehrad]]ském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]].
[[Soubor:J.V.Myslbek,-František-Palacký,-Praha.jpg|thumb|left|Josef Václav Myslbek, busta Františka Palackého]]
Jeho sochařské dílo bylo od počátku ovlivněno [[klasicismus|klasicismem]], [[novorenesance|novorenesancí]], [[Starověk|antikou]] a [[secese|secesí]]. Tematická orientace Myslbekovy tvorby vychází z idejí českého národního obrození. Z umělců měl na něj významný vliv malíř [[Josef Mánes]] – podobně jako on vytvářel typy českých bájných hrdinů i skutečné osobnosti české historie.
Zvlášť intenzívní byla Myslbekova spolupráce s významným [[novorenesance|novorenesančním]] [[architekt|architektem]]em [[Antonín Wiehl|Antonínem Wiehlem]], se kterým realizoval kromě [[hrobka rodiny Daubkovy|hrobky rodiny Daubkovy]] v [[Liteň|Litni]] i další návrhy [[pomník]]ů, [[náhrobek|náhrobků]] a [[Pamětní deska|pamětních desek]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Volavka
| jméno = Vojtěch
| počet_stran = 17 s., 42 il.
| strany = 5
| isbn = null
| jazyk = česky
| korporace = Městská spořitelna pražská
 
=== Chronologický přehled nejvýznamnějších děl ===
[[FileSoubor:Josef-Václav-Myslbek,-Sarkofág-Václava-Švagrovského-(1881-1883).jpg|thumb|Josef Václav Myslbek, Sarkofág Václava Švagrovského (1881–1883)]]
* 1869–1874 – Český pomník v Gräfenbergu
* 1871–1872 – Drama a Opera pro postranní nábřežní vchod Národního divadla
* 1874–1877 – pomník Jana Žižky v Táboře
* 1877–1890 – Krucifix na hrobce Stupeckých na Olšanských hřbitovech, na hrobce rodiny Ringhofferovy v Kamenici a v kostele Sacré-Coeur v Paříži
* 1878–1879 – sarkofág Václava Švagrovského
* 1879–1880 – [[Pomník Jana Žižky v Čáslavi]], návrh podstavce architekt [[Antonín Wiehl]]
* 1880–1884 – Oddanost a Stálost ve smýšlení pro atiku Parlamentu ve Vídni
* 1881–1883 – sochařská výzdoba městského chudobince v Praze
* 1881–1897 – sousoší Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka pro Palackého most v Praze
[[Soubor:Zaboj and Slavoj Vysehrad Prague CZ 817.jpg|thumb|sousoší Záboj a Slavoj]]
[[Soubor:Prag Wenzelsplatz Wenzelsdenkmal Nationalmuseum bei Nacht.jpg|thumb|Socha sv.Václava v noci]]
* 1883–1884 – náhrobek Karla Sladkovského na Olšanských hřbitovech
* 1885 – podobizna Františka Palackého
* 1887–1924 – [[Pomník svatého Václava|jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí v Praze]]
* 1888 socha sv. Josefa [[Hrobka rodiny Daubkovy]] [[Liteň]], architekt [[Antonín Wiehl]]
* 1889–1891 – podobizna Františka hraběte Thun-Hohensteina
* 1890 – podobizna Ervína hraběte Nostic-Rienecka
* 1891 – podobizna Vojtěcha hraběte Kounice
* 1892–1895 – pomník kardinála Bedřicha Schwarzenberga v chrámu sv. Víta na Hradčanech
* 1892–1893 – sochařská výzdoba průčelí chrámu sv. Ludmily na Vinohradech
* 1892–1912 – Hudba ve foyeru Národního divadla
* 1893–1894 – podobizna Bedřicha Smetany
* 1895–1898 – sochařská výzdoba [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici|Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici]] (1892–94),<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| počet_stran = 17 s., 42 il.
| strany = 1-17
| isbn = null
| jazyk = česky
| korporace = Městská spořitelna pražská
| rok_copyrightu = 1894
}}</ref>
* 1896–1897 – busta Lva Thuna a Jindřicha Clam-Martinice pro síň Parlamentu ve Vídni
* 1897–1899 – Benešova hrobka na Olšanských hřbitovech
* 1902–1903 – vlastní podobizna
* 1903–1911 – hrobka Františka Ladislava Riegra na Vyšehradě
* 1904–1907 – dekorativní skupiny pro Hofburg ve Vídni
* 1908–1909 – podobizna Vojtěcha rytíře Lanny
* 1910–1912 – pomník Karla Hynka Máchy na Petříně
* 1913 – pamětní plaketa arcivévody Františka Ferdinanda d’Este
* socha biskupa [[Jan Valerián Jirsík|Jana Valeriána Jirsíka]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] u [[Černá věž (České Budějovice)|Černé věže]]
 
| jméno = Vojtěch
| titul = Soupis sochařského díla Josefa Václava Myslbeka
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/214920
| vydavatel = Výtvarný odbor Umělecké besedy
| místo = Praha
354 864

editací