Kolonie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Řádek 20:
 
[[Soubor: Colonisation 1914.png|upright=1.6|thumb|Světové říše a jejich kolonie v roce 1914]]
Už roku 1600 byla založena [[Britská Východoindická společnost|Východoindická společnost]], která se snažila ovládnout obchod s kořením, což se jí později ve spolupráci s Holanďany podařilo. Po bitvě u Plassey roku 1757 Britové ovládli [[Bengálsko]] a během následujících sto let celou Indii, nejcennější ze svých kolonií. Po Americké revoluci 1775 se Britové soustředili na Kanadu a zároveň hledali, kam vyvážet své trestance. Dnešní [[Austrálie|Austrálii]] objevili Holanďané roku 1606, ale teprve 1770 ji [[James Cook]] prohlásil spolu s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] za britskou kolonii. Roku 1795 Britové obsadili holandské kolonie v Jižní Africe, jejich panství se dále rozšířilo po porážce [[Napoleon I.|Napoleonově]] 1814 a vynálezy parníku a telegrafu je posílily. Kromě vlastních kolonií, které na vrcholu britské moci v roce 1922 tvořily asi čtvrtinu všech pevnin s téměř čtvrtinou lidstva, mohli Britové ovládat i hospodářství [[Čína|Číny]], [[Argentina|Argentiny]] a dalších zemí. Proti [[Rusko|Ruské]] expanzi ve Střední Asii se Britové 1839 pokusili obsadit [[Afghánistán|Afganistan]] a po Ruském postupu na [[Balkán]] vyvolali [[Krymská válka|Krymskou válku]], kterou 1856 vyhráli.
 
'''Belgický''' král [[Leopold II.]] začal zkoumat možnosti koloniální expanze v Africe od roku 1865 a roku 1884 vznikl Konžský stát jako jeho soukromé vlastnictví, které roku 1907 převedl na belgický stát. Země získala nezávislost v roce 1960. Jako poslední z evropských mocností se do koloniální expanze zapojilo '''Německo'''. Kromě řady drobných osad v různých částech světa, které Němci osídlili už v 18. století, zmocnili se v letech 1883-1890 tří velkých území v Africe a řady ostrovů v Tichém oceánu ([[Německá Nová Guinea]] a [[Samoa]]). Tyto kolonie se roku 1922 staly [[protektorát]]y Británie a Francie.
Řádek 29:
 
== Satelitní státy a protektoráty ==
Mezi samostatnými státy a koloniemi v pravém slova smyslu, které žádnou samostatnost ani nepředstírají, je celá řada přechodných forem mezinárodně politického uspořádání. Nejmenší míru samostatnosti mají [[protektorát]]y, vzniklé většinou za válečných konfliktů a obvykle spíše přechodné. Příkladem může být [[Protektorát Čechy a Morava]] v letech 1939-1945. Větší samostatnost s vlastní - i když třeba jen loutkovou - vládou a parlamentem mají [[satelitní státy]], jako byl [[Slovenská republika (1939-19451939–1945)|Slovenský stát]] za války nebo satelitní státy Sovětského svazu po válce. Velká míra autonomie charakterizuje dominia, téměř úplně samostatné státy s vlastní vládou i zahraniční reprezentací, vzniklé v průběhu dekolonizace. Na druhé straně i zcela samostatné státy jsou v dnešním globalizovaném světě často na jiných, mocnějších a silnějších státech různě závislé, přinejmenším hospodářsky.
 
== Odkazy ==