Jaroměř: Porovnání verzí

V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce [[1547]] se Jaroměř připojila k neúspěšnému [[Stavovský odboj roku 1547|povstání českých stavů]] proti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]]. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. V roce [[1567]] byl prováděn v královských městech soupis domů. V Jaroměři jich tehdy bylo 300. Další úpadek přinesla městu [[třicetiletá válka]], kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

 

Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou [[František Antonín Špork|Šporkova]] lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko|Slezska]] a [[Kladsko (území)|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného r. [[1793]] na [[Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce [[1835]].

 

Originál sloupu dnes v pevnosti Josefov, na místě kopie. Z dílny tohoto sochaře Brauna pochází i náhrobek Anny Miseliusové (tchyně M. B. Brauna) - Plačící žena, umístěný na městském hřbitově. Originál náhrobku dnes v pevnosti Josefov, na místě kopie.

 

Jaroměř se pyšní i výstavnými veřejnými budovami a zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. K předním památkám moderní české [[architektura|architektury]] patří [[Wenkeův obchodní dům]] postavený v roce [[1911]] podle návrhu známého architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], kde v současné době sídlí městského muzeum a galerie. Mezi další zajímavosti Jaroměře patří Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagóny, železničními doplňky a reáliemi.

Zvláštní významné místo patří bývalému pevnostnímu městu [[Josefov (Jaroměř)|Josefovu]]. V letech [[1780]] až [[1787]] tu podle plánů [[Francie|francouzských]] vojenských stavitelů vzniklo vrcholné dílo evropského [[urbanismus|urbanismu]] a fortifikačního umění. Značná část těchto značně zchátralých podzemních chodeb a opevnění byla renovována a jsou nyní přístupné pro veřejnost. Návštěvníci zde prochází podzemními chodbami osvětlenými voskovými svícemi s průvodcem, ale část prohlídkového okruhu absolvují sami. Zažívají tak na vlastní kůži pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Josefov byl vyhlášen v roce [[1971]] městskou památkovou rezervací.

 

Z dalších mnoha památek jmenujme:

* [[kaple svaté Anny (Jaroměř)|kaple sv. Anny]] na [[Praha|Pražském]] předměstí

 

== Současný význam ==

Z dopravního hlediska je Jaroměř železniční křižovatkou regionálního významu. Spojují se zde železniční trati ze tří směrů - od [[Pardubice|Pardubic]], [[Liberec|Liberce]] a [[Trutnov]]a. Dopravní význam [[Železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec|železniční tratě do Liberce]] spočívá v osobní dopravě do Liberce a Staré Paky, nákladní doprava je využívána slabě{{Doplňte zdroj}}, výjimku tvoří pravidelné vlaky, které uhlím zásobují teplárnu ve Dvoře Králové nad Labem. Železniční doprava na [[Železniční trať Jaroměř - Trutnov|trati do Trutnova]] je o něco silnější, a to v osobní i nákladní dopravě{{Doplňte zdroj}}. Jedná se o pravidelné osobní vlaky a rychlíky a nákladní vlaky uhlím zásobující tepelnou elektrárnu v Poříčí u Trutnova. Jaroměří prochází silnice první třídy I/33 zařazená do sítě mezinárodních silnic pod označením E67 z [[Praha|Prahy]] do [[Polsko|polské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Trvale rostoucí zatížení tohoto mezinárodního tahu je problémem pro město, které je silnicí rozděleno na dvě části, podobně na tom jsou i města Česká Skalice (do roku 2009 nedokončen obchvat) a Náchod. Řešením těchto problémů je dobudování dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové, Jaroměř a Trutnov směrem na Královec, kde bude navazovat na polskou rychlostní silnici S3. Součástí této stavby je i severní přeložka již zmíněné silnice I/33.

 

=== Struktura populace ===

<gallery>

</gallery>

 

* {{flagicon|Polsko}} [[Ziębice]], ([[Polsko]])

* {{flagicon|Velká Británie}} [[Warrington]], ([[Spojené království|Velká Británie]])

 

== Reference ==