|
'''Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt''' ([[14. září]] [[1769]] [[Berlín]] – [[6. květen|6. května]] [[1859]] tamtéž) byl německý [[přírodovědec]] světového významu a spoluzakladatel [[geografie]] jako empirické vědy.
Jeho výzkumné cesty vedly přes [[Evropa|Evropu]] až do [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], jakož i do [[Střední Asie]]. Zabýval se obory z oblasti [[fyzika|fyziky]], [[chemie]], [[geologie]], [[mineralogie]], [[vulkanologie]] (vyvrátil „[[neptunismus]]“), [[botanika|botaniky]] (založil fytogeografiiobor [[fytogeografie]]), [[zoologie]], [[klimatologie]] (izotermy, klima), [[oceánografie]] a [[astronomie]], ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, [[etnologie]] a [[demografie]]. Kromě toho si dopisoval při tvorbě svého velkolepého díla s mnoha odborníky z celého světa z mnoha rozdílných oborů a vytvořil tak svéráznou vědeckou síť.
V [[Německo|Německu]] dosáhl mimořádné [[Popularita|popularity]] především díly „Ansichten''Ansichten der Natur“Natur'' a „[[Kosmos (Humboldt)|''Kosmos'']]“. Již za svého života požíval neuvěřitelněvelké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince Pařížsképařížské Akademie Věd).
== Od začátku (1769–1790) ==
Otec Alexander Georg ([[1720]]–[[1779]]) pocházející z [[Pomořansko|Pomořan]] byl [[Prusko|pruský]] [[důstojník]] a, sloužil v [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] a byl jmenován komořím korunní princezny. Jako takový se oženilOženil s vdovou Marií Elizabeth von Holwede ([[1741]]–[[1796]]), rozenou Colomb, dcerou ze zámožné rodiny [[Hugenoti|hugenotů]]. Z tohoto sňatku přišli na svět dva synové, [[Wilhelm von Humboldt|Wilhelm]] (* [[1767]] v [[Postupim]]i) a Alexander, který se narodil [[14. září]] [[1769]] v Berlíně.
Otcovo postavení vysvětluje zvláštní vztah bratrů Humboldtů ke královské rodině, zvláště ke korunnímu princi, pozdějšímu [[Fridrich Vilém II.|Fridrichu Vilémovi II.]], jednohojednomu z Alexandrových kmotrů. Po rozvodu následníka trůnu roku [[1769]] skončily dosavadní povinnosti von Humboldta jako komořího. Vrátil se zpět ke svému soukromému životu na [[zámek Tegel|zámku Tegel]]. Jeho hlavní snahou bylo dát svým synům co nejlepší výchovu a vzdělání, proto, sám jako člen [[Svobodné zednářství|svobodných zednářů]], žádal domácího učitele, který by jim přiblížil [[Osvícenství|osvícenské]] myšlení.
Tak si bratři prošli dvě různá období, prvním od roku [[1775]], kdy je vychovával a vzdělával Rousseauovou pedagogikou inspirovaný [[Joachim Heinrich Campe]]. Od roku [[1777]] je vychovával Gottlob Johann Christian Kunth, blízký přítel domácího pána a, po jeho náhlé smrti roku [[1779]], také po něm pozůstalé vdovy.
== Období 1799–1804 ==
V letech 1799–1804 podnikl Humboldt svou první vědeckou cestu do Latinské Ameriky, kterou vědecky zkoumal a popisoval. Jeho zápisky z této cesty byly přes 21 let vydávány v obrovském nákladu. Byl jeden z prvních, kdo vyjádřil názor, že kontinenty, které omývá Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jižní Amerika a Afrika). Později se jeho 5-dílnápětidílná kniha ''Kosmos'' (1845) pokusila o sjednocení různých oblastí vědeckých poznatků. Humboldt podporoval a pracovalspolupracoval i s jinými vědci, např. s Josephem-[[Joseph Louis Gay-Lussac|Josephem Louisem Gay-Lussacem]], [[Justus von Liebig|Justusem von Liebigem]], [[Louis Agassiz|Louisem Agassizem]], [[Matthew Fontaine Maury|Matthewem Fontainem Maurym]] a nejznámějším z nich[[Aimé Bonpland|Aimém Bonplandem]] (se kterým vedl mnoho svých vědeckých bádání).
Tato památná expedice položila základy věd jako fyzická geografie a meteorologie. Podle svých náčrtků izoterm (kartografických čar spojujících místa o stejné teplotě) současně vymyslel metody srovnávání klimatických podmínek různých zemí.
Humboldt však také podnikl další výpravy, např. na Kubu (díky své práci je nazýván “druhým objevitelem Kuby”) a Trinidad nebo do Ruska.
|
