Vodní hodiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OK, byl jsem přístupný další úpravě a nová verze je rovněž lepší než původná (nejde vlastně o revert), ale opatrně -> zpátky ztracené informace a opravy
m →‎Středověk: přepis jmen Číňanů
Řádek 9:
 
=== Středověk ===
V raném [[středověk]]u byly ozdobné vodní hodiny oblíbeným darem panovníků (například [[Theodorich Veliký]] kolem 490 králi burgundskému, papež Pavel I. [[Pipin III. Krátký|Pipinovi Krátkému]] kolem 750 a další). Od starověku jsou doloženy složité vodní hodiny s vodním kolem, ozubenými převody a různými pohyblivými prvky také v [[Čína|Číně]] (Chang[[Čang HengCheng]], 1. stol. př. n. l., [[I-Hsing Sing]] kolem 720). Roku 807 prý věnoval bagdádský [[chalífa]] [[Hárún ar-Rašíd]] [[Karel Veliký|Karlu Velikému]] složité celodenní vodní hodiny, z nichž každou hodinu vypadla kovová kulička na měděný podnos, takže měly i bicí zařízení. Jejich fungování však nelze z dobových obrázků odvodit.
 
V roce [[1088]] zkonstruoval čínský učenec [[Su Sung]] důmyslný mechanizmus, jenž kromě měření času ukazoval i pohyb [[Slunce]], [[Měsíc]]e a planet.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ferguson | jméno = Niall | odkaz na autora = Niall Ferguson | titul = Civilizace: Západ a zbytek světa | překladatelé = Emanuel Geissler | vydavatel = Argo/Dokořán | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 45 | edice = Zip | svazek_edice = 43}}</ref> Roku 1206 napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref>