Verze z 23. 10. 2016, 12:51 editovat Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Verze 14225304 uživatele Mario7 (diskuse) zrušena Viz diskuse, rozšíření ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 10. 2016, 17:54 editovat zrušit editaci Mario7 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 43 566 editací OK, byl jsem přístupný další úpravě a nová verze je rovněž lepší než původná (nejde vlastně o revert), ale opatrně -> zpátky ztracené informace a opravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Dějiny == [[Soubor: Clepsydra-Diagram-Fancy.jpeg \|thumb\|left\| upright=0.6\|Rekonstrukce Ktesibiovy klepsydry]] === Starověk === [[Soubor: Clock Tower from Su Song's Book.JPG \|thumb\| upright=0.8\|[[Su Sung]]: Čínská hodinová věž~~<br /> Su-Song, asi~~ (1092 )]] Hliněné klepsydry se ve starověkém Řecku užívaly k odměřování času, například při veřejných projevech, střídání vojenských hlídek a podobně. Vznikly patrně na Blízkém východě a nejstarší zachovaná alabastrová klepsydra ze 14. stol. př. n. l. se nalezla v [[Egypt\|egyptských]] [[Théby\|Thébách]]. Do [[Athény\|Athén]] snad uvedl klepsydru [[Platón]]. Později vznikaly i složitější klepsydry s plovákem, který udržoval stálou hladinu a čas se odečítal podle rysek na druhé nádobě, kam voda přitékala. Klepsydry významně zdokonalil [[Ktesibios]] (kolem 150 př. n. l.), který je původcem konstrukcí s vodním kolem a ozubenými převody. Slavnou a velmi složitou klepsydru s otáčivou mapou hvězdné oblohy postavil [[Andronikos Kyrrhestés]] asi roku 75 př. n. l. pro [[Věž větrů]] na římské [[Agora\|agoře]] v Athénách. === Středověk === V raném [[středověk]]u byly ozdobné vodní hodiny oblíbeným darem panovníků (například [[Theodorich Veliký]] kolem 490 králi burgundskému, papež Pavel I. [[Pipin III. Krátký\|Pipinovi Krátkému]] kolem 750 a další). Od starověku jsou doloženy složité vodní hodiny s vodním kolem, ozubenými převody a různými pohyblivými prvky také v [[Čína\|Číně]] (Chang Heng, 1. stol. př. n. l., I-Hsing kolem 720). Roku 807 prý věnoval bagdádský [[chalífa]] [[Hárún ar-Rašíd]] [[Karel Veliký\|Karlu Velikému]] složité celodenní vodní hodiny, z nichž každou hodinu vypadla kovová kulička na měděný podnos, takže měly i bicí zařízení. Jejich fungování však nelze z dobových obrázků odvodit. Roku 1206 napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref> [[Soubor: Modern water clock.JPG\|thumb\|upright=0.7\| Gittonovy vodní hodiny]] ▼ == Moderní vodní hodiny ==▼ V roce [[1088]] zkonstruoval čínský učenec [[Su Sung]] důmyslný mechanizmus, jenž kromě měření času ukazoval i pohyb [[Slunce]], [[Měsíc]]e a planet.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Ferguson \| jméno = Niall \| odkaz na autora = Niall Ferguson \| titul = Civilizace: Západ a zbytek světa \| překladatelé = Emanuel Geissler \| vydavatel = Argo/Dokořán \| místo = Praha \| rok = 2014 \| strany = 45 \| edice = Zip \| svazek_edice = 43}}</ref> Roku 1206 napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref> Zájem o vodní hodiny oživil francouzský fyzik a výtvarník Bernard Gitton, který od roku 1979 postavil řadu důmyslných vodních hodin, i když spíše k dekorativním účelům. Průtok vody trubičkou nebo malým otvorem, který klepsydra měří, silně závisí na viskozitě a ta zase na teplotě: [[viskozita]] vody při 0°C je sedmkrát větší než při 100°C. Kdyby měly klasické vodní hodiny udržovat čas s přesností jedné minuty za den, musely by udržovat teplotu s přesností asi třicetiny stupně. Gittonovy hodiny proto pracují na úplně jiném principu. Jádrem jeho hodin je kyvadlový mechanismus poháněný vodou, který vpouští do systému přesně odměřené množství vody. Soustava skleněných trubic a [[sifon]]ů potom obstarává jen indikaci uplynulého času výškou vodního sloupce. ▼ ▲=== Moderní vodní hodiny === ▲[[Soubor: Modern water clock.JPG\|thumb\|upright=0.7\| Gittonovy vodní hodiny]] ▲Zájem o vodní hodiny oživil francouzský fyzik a výtvarník [[Bernard Gitton]], který od roku 1979 postavil řadu důmyslných vodních hodin, i když spíše k dekorativním účelům. Průtok vody trubičkou nebo malým otvorem, který klepsydra měří, silně závisí na [[Viskozita\|viskozitě]] a ta zase na teplotě: [[viskozita]] vody při 0 °C je sedmkrát větší než při 100 °C. Kdyby měly klasické vodní hodiny udržovat čas s přesností jedné minuty za den, musely by udržovat teplotu s přesností asi třicetiny stupně. Gittonovy hodiny proto pracují na úplně jiném principu. Jádrem jeho hodin je ~~kyvadlový~~[[kyvadlo]]vý mechanismus poháněný vodou, který vpouští do systému přesně odměřené množství vody. Soustava skleněných trubic a [[sifon]]ů potom obstarává jen indikaci uplynulého času výškou vodního sloupce. [[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg\|thumb\|upright=0.7\|Vodní hodiny v Římě, Villa Borghese]] Řádek 27 ⟶ 32: === Externí odkazy === * {{Commonscat~~\|Water clocks~~}} * {{en}} [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/time.html NIST: A Walk Through Time] * {{en}} [http://www.antique-horology.org/_editorial/clepsydra/ Rees's Universal Dictionary article on Clepsydra, 1819] * {{de}} [http://www.schmuckecke.de/geschichte/antike.html Wasseruhr] * {{de}} [http://www.wundersamessammelsurium.info/mechanisches/wasseruhr/ Wundersames Sammelsurium] [[Kategorie:Měření času]]

Vodní hodiny: Porovnání verzí