Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněna info. o Ležácích, jméno K. Čurdy, vypuštěna info, že zradil pod nátlakem; jinak drobnosti. |
lepší formulace |
||
Řádek 81:
Za [[Protektorát Čechy a Morava|německé nacistické okupace]] se chrám sv. Cyrila a Metoděje významně zapsal do novodobých československých dějin. Byl dějištěm posledního odporu skupiny příslušníků českého [[Zahraniční odboj|zahraničního odboje]], kteří se podíleli na organizaci atentátu [[Zastupující říšský protektor|zastupujícího říšského protektora]] [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. Po dokončení [[Operace Anthropoid|''operace Anthropoid'']] [[27. květen|27. května]] 1942, ve spolupráci s domácím [[Odboj během druhé světové války|nekomunistickým odbojem]] poskytl [[Jan Sonnevend]] a jeho pravoslavný farář [[Vladimír Petřek|ThDr. Vladimír Petřek]] sedmi českým a slovenským parašutistům úkryt v [[krypta|kryptě]] pod chrámem. Byli to: štábní kapitán [[Adolf Opálka]], kpt. [[Jozef Gabčík]], kpt. [[Jan Kubiš]], kpt. [[Josef Valčík]], por. [[Josef Bublík]], por. [[Jan Hrubý]], por. [[Jaroslav Švarc]].
Původně se zde měla skupina úkrývat jen krátce, ale jeden z parašutistů z
Biskup Gorazd se jako pokus o ukončení nacistického teroru, který následoval po atentátu, rozhodl pro sebeobětování, jak známe z životopisů svatých [[mučedník]]ů. Napsal několik dopisů, předsedovi vlády, ministrovi školství a do kanceláře říšského protektora, přičemž vzal veškerou odpovědnost na sebe a byl připraven podstoupit jakýkoli trest včetně smrti. Dne 25. června byl uvězněn. Represálie na civilním obyvatelstvu však pokračovaly a byla zničena obec [[Lidice]] (10. června 1942). Všichni muži byli zastřeleni, ženy byly poslány do koncentračních táborů a děti deportovány do říše na převýchovu. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Čtrnáct dní na to (24. června) byly vypáleny [[Ležáky]] a jejich obyvatelé zavražděni – dospělí zastřeleni a děti až na dvě určené k poněmčení odeslány do plynové komory.
|