Středověká hudba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 185.47.223.150 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VitVit |
||
Řádek 1:
# Periodizace▼
# Podle dominujících hudebních forem dělíme středověk na:▼
# rané období▼
# Vrcholné období▼
#* [[Ars antiqua]] ([[1250]] – [[1320]])▼
** [[Notredamská škola]] ([[1150]] – [[1250]])
** [[Ars nova]] ([[1320]] – [[1430]])
V období nejranějšího středověku byl asi nejznámějším autorem [[Hilarius z Poitiers]] (310 – 368). Hilarius používal melodií [[ariánství|ariánských]] duchovních písní a k nim psal pravověrné texty. Melodie těchto písní využívaly čtyř základních [[Modalita (hudba)|řeckých stupnic]] podobně jako písně, které byly zpívány v pohanských chrámech a na scéně světských divadel. Bylo to zpívané slovo na [[Řecko|řecké]] melodie. Podle dochovaných pramenů je zřejmé, že se tyto zpěvy těšily velké oblibě. Není proto divu, že podle jejich vzoru byly skládány i písně v „klasických“ křesťanských sborech. Podobně pracoval i [[Efraem Syrský]] (307 – 373), který byl biskupem a ve své době známým skladatelem bohoslužebných písní. Své písně tvořil tak, že použil tehdy známé melodie ze světských i duchovních písní, k nimž dodal křesťanský text. Skládání duchovních písní se velice věnoval také [[Svatý Ambrož|svatý Ambrož]], první arcibiskup milánský (340 – 397). Jeho písně nepřebíraly biblické náměty a svou formou napodobovaly antické vzory. Nápěvy k nim byly komponovány v řeckém slohu bez metrické formy, tedy všechny noty byly stejně dlouhé. Melodické písně Ambrožova typu začaly časem přejímat taneční rytmy a ztrácely proto pro liturgické použití vážnost. Proto papež [[Řehoř I. Veliký|Řehoř Veliký]] (540 – 604) dal sebrat a upravit několik stovek starších liturgických zpěvů, kde se nápěvy zcela podřizovaly slovnímu rytmu a zněly okázale a slavnostně. Pro svou přílišnou složitost se ovšem nehodily pro nekultivovaný zpěv prostých věřících. Proto Řehoř z titulu své papežské moci nařídil, že při bohoslužbách smějí zpívat jen vycvičení a vzdělaní kněží nebo řádoví bratři a liturgický zpěv musí být jednohlasý a bez doprovodu hudebního nástroje.
Řádek 17 ⟶ 18:
Díky vysoké Řehořově autoritě se z tohoto vzoru na několik století stal nenarušitelný model křesťanského zpěvu při bohoslužbách, nazvaný po něm (latinsky ''Gregor'') [[gregoriánský chorál]]. Z pozdějších forem gregoriánského chorálu se vyvinula '''lidová duchovní píseň'''. K nejstarším písním tohoto typu patří česká ''[[Hospodine, pomiluj ny]]'', která má původ možná již v [[10. století]], německá ''Christ ist erstanden'' (''Kristus vstal z mrtvých'') a ''[[Svatováclavský chorál]]'', které vznikly pravděpodobně ve [[12. století]].
'''Dramatická hudba''' byla zaměřena především církevně. V duchovních hrách byly zpracovávány různé [[Bible|biblické]] náměty. Oblíbené byly liturgické hry [[Velikonoce|velikonoční]] a [[Vánoce|vánoční]]. Brzy však do nich začaly pronikat světská témata zaváděním komických lidových postav. Zesvětštělé útvary duchovních her nebyly už provozovány v kostele, ale většinou na veřejných prostranstvích. V původních liturgických hrách byla hudební složka velmi důležitá, ve světských měla spíše jen úlohu vsuvek. Významné české hudební památky z tohoto období jsou ''Hra tří Marií'' a ''[[Mastičkář]]''.
Současně se rozvíjela i hudba neodvozená z duchovní, tedy ryze světská. Jejími nositeli byli potulní hudebníci. Od [[13. století]] byli přijímáni do služeb [[panovník|králů]], [[šlechta|šlechty]] a především měst. Tehdy se hudebníci začali i organizovat. Z našich hudebních dějin známe jméno původně potulného hudebníka [[Dobřeta|Dobřety]], kterému kníže [[Vladislav I.]] za jeho služby udělil pozemky ve [[východní Čechy|východních Čechách]].
Jedním z druhů středověké hudby je i '''světská lidová píseň''', která byla základem pro vznik evropské lidové hudby jako takové. Existovala sice nesporně již mnohem dříve, ale teprve z rozhraní [[9. století|9.]] a [[10. století]] pocházejí první dochované památky '''umělé písně světské''', například sbírka ''[[Carmina Burana]]''. Patří sem později i počátky rytířského básnictví a zpěvu [[trubadúr]]ů a [[minnesängři|minnesengrů]].
Z oboru čistě nástrojové, '''instrumentální hudby''' je z období staršího středověku památek málo, ačkoli již od [[13. století]] můžeme vystopovat první projevy samostatného instrumentálního slohu. Důležitými instrumentálními formami byly taneční skladby ''[[ductia]]'' a ''[[estampida]]'', složená z několika částí. [[Estampidou]] je nejstarší památka instrumentální hudby z přelomu [[12. století|12.]] a [[13. století]] ''[[Kalenda maya]]'' i většina instrumentálních světských skladeb v rukopisech. Většinou jsou to však ještě skladby jednohlasé.
== Notace ==
[[Soubor:Buoh.jpg|thumb|Píseň ''[[Bůh všemohoucí]]'']]
Od [[9. století]] vchází v život zápis hudební myšlenky. Jako základ [[Notace (hudba)|notace]] se objevují [[neumy]], od [[15. století|13. století]] [[chorální nota|chorální noty]] a od [[13. století]] [[mensurální notace]]. Za zakladatele mensurální notace se považují autoři sbírky starého vícehlasu ''[[Magnus liber organi]]'' (chybně překládáno ''Velká varhanní kniha''), kapelníci [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|mariánského chrámu]] v [[Paříž]]i, ''[[Magister Leoninus]]'' a ''[[Perotinus Magnus]]'' ([[Notredamská škola]]). Výrazný pokrok v [[Notace (hudba)|notaci]] přinesl významný teoretik [[Philippe de Vitry]] diferenciací délky [[tón]]ů a [[rytmus (hudba)|rytmů]].
== Dobové teoretické spisy ==
Ve středověku vznikaly také mnohé [[Hudební teorie|hudebněteoretické]] spisy, které ovlivnily další vývoj, jakým se ubírala hudba, zpěv, či notace nebo hudebně-skladebné techniky v dalších vývojových fázích. Byly to například:
* [[Micrologus]] ([[Guido z Arezza]])
* [[Epistola de ignoto cantu]] (Guido z Arezza)
* [[Bamberský kodex]]
* [[Codex Las Huelgas]]
* [[Montpellierský kodex]]
* [[Pluteus 29.1]] (Florentský kodex)
* [[Madridský kodex 20486]]
* [[Ars cantus mensurabilis]] ([[Franko Kolínský]])
== Nástroje ==
Jak z literatury tak i výtvarného umění si lze udělat poměrně jasnou představu i o hudebních nástrojích středověké hudby. Byly to již v podstatě nástroje všeho druhu:
* smyčcové – viola
* drnkací – [[loutna]], [[harfa]]
* klávesové – především [[varhany]] a ve [[14. století]] již také [[klavír]] ve své primitivní podobě
* dechové (zobcové a kostěné [[flétna|flétny]], píšťaly, [[roh]]y, trouby) i
* bicí nástroje
Od druhé poloviny [[20. století|dvacátého století]] se reprodukce středověké a renesanční hudby stala poměrně oblíbeným zájmem. V současnosti existuje celá řada skupin a souborů, provozujících tuto hudbou s použitím originálních dobových nástrojů či jejich replik.
== Související články ==
* [[Starověká hudba]]
* [[Periodizace dějin evropské hudby]]
* [[Modalita (hudba)|Modalita]]
* [[Stupnice (hudba)]]
* [[Notace (hudba)|Notace]]
* [[Metrum (hudba)]]
=== Současné kapely středověké hudby ===
* [[Rožmberská kapela]]
* [[Musica Vagantium]]
* [[Krless]]
* [[Bakchus (skupina)]]
* [[Braagas]]
* [[Elthin]]
* [[Euphorica]]
* [[Fremitus Aetheris]]
* [[Gothart]]
* [[Góthien]]
* [[Rebule]]
* [[Peregrin]]
* [[Duro Nux]]
* [[Subulcus]]
* [[Dei gratia]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikiverzita|kurs=Dějiny evropské hudby/Středověk}}
* [http://www.albigens.com/medievalmusic_cz.php Článek o středověké hudbě]
* [http://www.elthin.cz/stredoveka-hudba.php Hudba ve středověku]
{{Dějiny evropské hudby}}
| |||