|
Jako nejstarší známé doklady živých organismů byly identifikovány stopy [[uhlík]]u v sedimentech na ostrově [[Akilia]] v západním Grónsku, starých až 3850 milionů let. Jedná se však o značně kontroverzní zjištění, které není zcela všeobecně přijímáno. Problém je již se samotnou datací a charakterem hornin, často je také nález uhlíku považován za mladší [[intruze|intruzi]]. Jednoznačně přijímané stopy starých organismů jsou známé až z doby před asi 3500 miliony let.<ref>NOFFKE, Nora, CHRISTIAN, Daniel, WACEY, David, HAZEN, Robert M.: [https://gsa.confex.com/gsa/2012AM/webprogram/Paper205981.html A Microbial Ecosystem in an Ancient Sabkha of the 3.49 Ga Pilbara, Western Australia, and Comparison with Mesoarchean, Neoproterozoic and Phanerozoic Examples]. Referát 190. výročního jednání Americké geologické společnosti v Charlotte (USA), 6. listopad 2012 (anglicky)</ref><ref>EDWARDS, Lin: [http://phys.org/news/2013-01-earliest-evidence-life-billion-years.html Earliest evidence of life found: 3.49 billion years ago]. ''PhysOrg'', 4. leden 2013 (anglicky)</ref>
TAK ZVANÝ VELKÝ TŘESK:
== Podmínky na mladé Zemi ==
Velký třesk vznikl před miliardami let,to byl vesmír ještě malý jak škola.Děkuji za pozornost
Pro život je zcela nezbytná přítomnost vody. V současnosti převažuje názor, že kapalná [[voda]] existovala na Zemi již v [[hadaikum|hadaiku]]. Voda patrně pokrývala velkou část zemského povrchu. John W. Morse a Fred T. MacKenzie tvrdí, že [[oceán]]y se poprvé mohly objevit jen asi 200 milionů let po [[akrece|akreci]]. Teplota zemského povrchu tehdy dosahovala asi 70–100 °[[Stupeň Celsia|C]]. Voda byla zpočátku silně kyselá, dosahovala [[Kyseliny|pH]] asi 5,8, avšak poté se začala rychle neutralizovat.<ref>{{citace periodika |příjmení=Morse |jméno=J. W. |spoluautoři=MacKenzie, F. T. |rok=1998 |titul=Hadean Ocean Carbonate chemistry |periodikum=Aquatic Geochemistry |ročník= 4 |strany=301–319 |doi=10.1023/A:1009632230875}}</ref> Velkým zastáncem této myšlenky je také Simon A. Wilde.<ref name="Wilde2001">{{citace periodika |příjmení=Wilde |jméno=S. A.|spoluautoři=MacKenzie, F. T.; Valley, J. W.; Peck, W. H.; Graham, C. M. | rok=2001 |titul=Evidence from detrital zircons for the existence of continental crust and oceans on the Earth 4.4 Gyr ago |periodikum=Nature |ročník= 409 |číslo=6817 |strany=175–178 |pmid=11196637 |doi=10.1038/35051550 |url=}}</ref>
Podnebí bylo velmi horké a vlhké. Tvorbu nové zemské kůry doprovázela intenzivní sopečná činnost. Atmosféra měla slabě redukční charakter, s převažujícím [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] a [[dusík]]em. Byla prosycená vodní párou, prachem a popelem. V menším množství obsahovala též [[amoniak]], [[methan]], [[oxid uhelnatý]], [[vodík]] a další plyny, zcela však chyběl volný [[kyslík]]. Dostatek oxidu uhličitého a methanu v atmosféře vytvářel silný [[skleníkový efekt]] a chránil Zemi před zmrznutím, ačkoliv mladé [[Slunce]] zatím dosahovalo jen asi 75 % svého současného výkonu. Díky vysokým teplotám se voda intenzivně odpařovala, avšak četné nečistoty v ovzduší (prach a popel) napomáhaly opětné kondenzaci vodní páry. Proto Zemi často bičovaly prudké deště.
Život tedy teoreticky mohl vznikat již od doby před 4400 miliony let, ačkoliv podmínky nebyly pro současné organismy nijak příznivé. Dříve se za hranici možné doby vzniku života považoval konec tzv. [[pozdní velké bombardování|pozdního velkého bombardování]] asi před 3800 miliony let. Časté dopady meteoritů na zemský povrch měly mít zcela ničivý dopad na zemský povrch a případnou existující biosféru.<ref>{{citace periodika |příjmení=Sleep |jméno=N. H. |spoluautoři=Zahnle, K. J.; Kasting, J. K.; Morowitz, H. J. |rok=1989 |titul=Annihilation of ecosystems by large asteroid impacts on early Earth |periodikum=Nature |ročník=342 |číslo= 6246|strany=139–142 |doi=10.1038/342139a0 |pmid=11536616}}</ref><ref>{{citace periodika |příjmení=Maher |jméno=K. A. |spoluautoři=Stevenson, D. J. |rok=1988 |titul=Impact frustration of the origin of life |periodikum=Nature |ročník=331 |číslo=6157 |strany=612–614 |doi=10.1038/331612a0 |pmid=11536595}}</ref> Podle nejnovějších názorů nemuselo být bombardování meteority tak fatální. Předpokládá se, že dopadající tělesa působila spíše lokálně a v žádném případě nezasáhla celou planetu.<ref>{{citace periodika |příjmení=Abramov |jméno=A. |spoluautoři=Mojzsis, S.J. |rok=2008 |titul=Thermal State of the Lithosphere During Late Heavy Bombardment: Implications for Early Life |periodikum=AGU Fall Meeting 2008; abstrakt #V11E-08}}</ref> I přes výrazný vliv na zemský povrch a klima mohla dopadající tělesa působit také pozitivně, vytvářet specifická vhodnější prostředí (např. hlubokomořské hydrotermální systémy) nebo přinášet na Zemi již hotové organické sloučeniny.
== Filosofické, mytologické a náboženské pohledy ==
|
