Verze z 18. 5. 2016, 13:25 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 10. 2016, 11:18 editovat zrušit editaci Svoa00 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 750 editací reference, rozšíření Přejít na další porovnání →
Řádek 32: == Svatba == [[Soubor:Karl IV Blanca Valois.jpg\|thumb\|left\|upright\|Karel IV. s Blankou z Valois (iluminace z 15. století)]] Blanka, pokřtěná Markéta, byla dcerou hraběte [[Karel I. z Valois\|Karla z Valois]] a jeho třetí ženy [[Mahaut ze Châtillonu]] a sestrou budoucího francouzského krále [[Filip VI. Francouzský\|Filipa VI.]]. Vyrůstala na francouzském dvoře svého bratrance [[Karel IV. Sličný\|Karla IV. Sličného~~]], kde se jí věnovala hlavně královna [[Marie Lucemburská\|Marie]], mladší sestra [[Jan Lucemburský\|Jana Lucemburského~~]].{{chybí zdroj}} S Karlem, který se na francouzský dvůr dostal po neshodách svých rodičů, byla oddána ještě jako dítě 15. května 1323 v [[Paříž]]i se svolením papeže [[Jan XXII.\|Jana XXII.]] Krátce před sňatkem stejně starý korunní princ Václav přijal [[biřmování]] a s ním i jméno Karel – po francouzském králi Karlovi IV. S českým korunním princem Václavem, který se na francouzský dvůr dostal po neshodách svých rodičů a během [[biřmování]] přijal jméno francouzského krále Karla, byla zasnoubena a posléze oddána ještě jako dítě v roce [[1323]] v [[Paříž]]i (se svolením papeže [[Jan XXII.\|Jana XXII.]]). Svatební obřad proběhl současně s korunovací Karlovy tety [[Marie Lucemburská\|Marie]] na francouzskou královnu. Poté však byli dětští manželé znovu rozděleni. Důležitost tohoto svazku se zvýšila v roce 1328, kdy vymřela hlavní linie francouzského královského rodu [[Kapetovci\|Kapetovců]]. Tehdy se prostřednictvím Blančina bratra [[Filip VI. Francouzský\|Filipa VI.]] dostala na trůn vedlejší rodová linie [[Valois]]. Spojenectví mezi českým královstvím a Francií bylo potvrzeno v roce 1331, kdy byla sestra Karla IV. [[Jitka Lucemburská\|Jitka]] provdána za francouzského následníka trůnu [[Jan II. Francouzský\|Jana]].▼ ▲Důležitost tohoto svazku se zvýšila v roce [[1328]], kdy vymřela hlavní linie francouzského královského rodu [[Kapetovci\|Kapetovců]]. Tehdy se prostřednictvím Blančina bratra [[Filip VI. Francouzský\|Filipa VI.]] dostala na trůn vedlejší rodová linie [[Valois]]. Spojenectví mezi českým královstvím a Francií bylo potvrzeno v roce [[1331]], kdy byla sestra Karla IV. [[Jitka Lucemburská\|Jitka]] provdána za francouzského následníka trůnu [[Jan II. Francouzský\|Jana]]. == Manželka Karla IV. == [[Soubor:Korona sredzka.jpg\|thumb\|[[Poklad ze Slezské Středy\|Koruna nalezená ve Slezské Středě]], která mohla jistou dobu patřit i Blance]] Po svém návratu do Čech Karel věnoval pozornost také rekonstrukci královského paláce na Pražském hradě, který měl být nyní pojat po vzoru sídla francouzského krále. Karel však nečekal na prostředky k náležitému uvítání a svou manželku Blanku pozval do Prahy, jakmile pro ni utvořil alespoň nejnutnější podmínky. Blanka přijela v početném doprovodu francouzských dvořanů do Prahy [[12. červen\|12. června]] 1334. Její doprovod způsobil u českých obyvatel rozpačité dojmy. Obyvatelé byli uchváceni především oslnivou nádhernou francouzských oděvů, na druhou stranu nesrozumitelná mluva vzbudila v českém panstvu pocity nepříjemného cizáctví. [[Petr Žitavský]] ve své kronice nejprve pochválil Blančin zjev a krásu a jazykové těžkosti komentoval takto: „''Za velikou obtíž pokládáme, že sama mluví jen francouzským jazykem ... (ale) začíná se učit jazyku německému a více se v něm cvičívá než v jazyce českém; neboť se skoro ve všech městech království a před králem obecněji užívá v této době jazyka německého než českého.“''<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Žitavský\|jméno=\|příjmení2=\|jméno2=\|titul=Zbraslavská kronika\|vydání=\|počet stran=\|strany=577-578\|isbn=}}</ref> Karel si nechtěl šlechtu poštvat proti sobě, a tak francouzské dvořany brzy odeslal na zpáteční cestu. Manželům se dne [[24. květen\|24. května]] [[1335]] narodila první dcera [[Markéta Lucemburská (1335–1349)\|Markéta]], která byla pojmenována po matce a po otcově lucemburské babičce.<ref>BOBKOVÁ. ''Velké dějiny zemí Koruny české'', s. 146</ref> Blanka samotná strávila první léta po svatbě v [[Lucembursko\|Lucembursku]] a Karel v [[Itálie\|Itálii]] a jako manželé spolu začali žít až poté, co 12. června 1334 dorazila Blanka do Prahy v průvodu francouzských dvorních dam a dvořanů. Oba se ovšem střetli s tvrdou realitou českých zemí, kde vládla sebevědomá šlechta, jelikož král Jan Lucemburský trávil čas v cizině. Pro Karla to jistě znamenalo výzvu. Blanka se rychle naučila česky a německy, byť většinou žila stranou společenského života. Zůstala v českých zemích i v době, kdy Karel byl v cizině. 25. května 1335 se manželům narodilo první dítě, dcera [[Markéta Lucemburská (1335-1349)\|Markéta]], pojmenovaná po matce (provdána za uherského krále [[Ludvík I. Veliký\|Ludvíka I.]], zemřela v roce 1349). Na nátlak svého tchána, krále Jana, byla Blanka nucena v roce [[1337]] přesídlit do [[Brno\|Brna]]. V roce [[1342]] se jí narodilo druhé dítě, [[Kateřina Lucemburská\|Kateřina]] (provdána za rakouského vévodu [[Rudolf IV. Habsburský\|Rudolfa IV. Habsburského]] a poté [[Ota V. Bavorský\|Otu V. Bavorského]]). [[2. září]] [[1347]] byla v Praze korunována českou královnou. 1. srpna [[1348]] Blanka zemřela po krátké nemoci ve věku ~~necelých~~ dvaatřiceti let.<ref>BOBKOVÁ. Velké dějiny zemí Koruny české, s. 236</ref> Pro Karla to byla citelná ztráta, z původně politického svazku se stalo plnohodnotné manželství. Po Blance mu zůstaly alespoň dvě dcery, syna ovšem neměl, a tak se brzy oženil s [[Anna Falcká\|Annou Falckou]]. Blanka z Valois je pochována v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|chrámu sv. Víta]] na [[Pražský hrad\|Pražském hradě]]. Řádek 82 ⟶ 84: \|15 = [[Beatrix Anglická]] }} ==Reference== <references /> == Odkazy ==

Blanka z Valois: Porovnání verzí