Krystalografie: Porovnání verzí

Počáteční příspěvky k  systematickému shromažďování informací o  minerálech můžeme nalézt u  [[Theofrastos|Theofrasta]] (371-287371–287 př. n. l.), krystalům se v  encyklopedii ''[[Naturalis Historia]]'' věnoval [[Plinius starší]] (26-7926–79 n. l.), jenž popsal například [[Osmistěn|oktaedrický]] habitus a tvrdost [[diamant]]u. [[Georgius Agricola]] v  díle ''Buch De natura fossilium'' vydaném v  roce [[1546]] třídil minerály podle jejich fyzikálních vlastností a popisoval jejich geometrické tvary. [[Johannes Kepler]] formuloval na základě analýzy struktury šestiúhelníkových sněhových vloček v  díle ''Strena seu de nive sexangula'' z  roku [[1611]] tzv. [[Keplerova domněnka|Keplerovu domněnku]].

První vědecké studie krystalů souvisely s  jejich tvarem a geometrickými vlastnostmi. [[Niels Stensen|Nicolaus Steno]] objevil [[1669]] [[Zákonzákon stálosti úhlů]] hran. [[René Just Haüy|René-Just Haüy]] formuloval v  roce [[1801]] tezi o  periodicitě krystalových struktur. Jako první použil pojem symetrie a uvedl jej do formální definice v  krystalografii.

[[Teorie grup]] byla v  polovině 19. století krystalografy obecně přijata. Na základě práce [[Leonhard Sohncke|Leonharda Sohnckeho]], který definoval 65 prostorových grup v  krystalech (1876), odvodili [[Arthur Moritz Schoenflies]] a [[Jevgraf Fjodorov]] 230 prostorových skupin prvků souměrnosti krystalové strukturní mřížky (1890-18911890–1891).

V  roce [[1914]] obdržel [[Max von Laue]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za objev rozptylu [[Rentgenové záření|rentgenových paprsků]] na [[krystal]]ech. V  následujících desetiletích došlo k  objasnění krystalové struktury deoxyribonukleové kyseliny ([[Rosalind Franklinová]], [[James Dewey Watson]] a [[Francis Crick]], 1953) a [[inzulin]]u ([[Dorothy Crowfoot Hodgkin]] (1969).

Rok [[2014]] byl [[Organizace spojených národů|OSN]] vyhlášen [[Mezinárodní rok krystalografie|Mezinárodním rokem krystalografie]].<ref>[http://www.iycr2014.de/ IYCR] {{de}}</ref> Význam krystalografie jako významného vědního oboru také podtrhuje fakt, že za výzkum a objevy a související výsledky bylo do roku [[2014]] uděleno 29 Nobelových cen.<ref>[http://www.iucr.org/people/nobel-prize International Union of Crystallography: Nobel Prize winners associated with crystallography]</ref>

* Za fyziku

** [[1914]] &nbsp;– &nbsp;[[Max von Laue]]  – &nbsp;objev interakce rentgenového záření s &nbsp;krystalickými látkami

** [[1915]] &nbsp;– &nbsp;[[William Henry Bragg]] a [[William Lawrence Bragg]]  – &nbsp;popis první krystalové struktury

* Za chemii

** [[1962]] &nbsp;– &nbsp;[[John Kendrew]] a [[Max Perutz]]  – &nbsp;vyřešení krystalové struktury [[hemoglobin]]u

** [[1964]] &nbsp;– &nbsp;[[Dorothy Crowfoot Hodgkin]]  – &nbsp;za vyřešení krystalové struktury [[vitamín B12|vitamínu B12]]

** [[1985]] &nbsp;– &nbsp;[[Herbert Hauptman]] a [[Jerome Karle]]  – &nbsp;za rozvoj přímých metod řešení krystalových struktur

* Za fyziologii a medicínu

** [[1962]] &nbsp;– &nbsp;[[Maurice Wilkins]], [[Francis Crick]] a [[James Dewey Watson]]  – &nbsp;za vyřešení krystalové struktury [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]]

== ReferenceOdkazy ==

=== Externí odkazy ===