Teatro San Carlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Zlatý věk divadla: Malé úpravy, linky. |
→Zlatý věk divadla: linkfix |
||
Řádek 17:
Na příkaz krále [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinanda IV.]] byla přestavba divadla architektem [[Antonio Niccolini|Antoniem Niccolinim]] provedena během 10 měsíců. Hlediště bylo přestavěno do tradiční podkovovité podoby s 1 444 sedadly a proscéniem šířky 33,5 m a výšky 30 m. Jeviště bylo hluboké 34,5 m. Divadlo bylo otevřeno 12. ledna 1817 operou německého skladatele [[Johann Simon Mayr|Johanna Simona Mayra]] ''Il sogno di Partenope''.
V letech 1815–1822 byl uměleckým ředitelem a hlavním skladatelem [[Gioachino Rossini]]. V této době zkomponoval pro divadlo deset oper (''Elisabetta, regina d'Inghilterra'' (1815), ''La gazzetta, Otello, ossia il Moro di Venezia'' (1816), ''Armida'' (1817), ''Mosè in Egitto'', ''Ricciardo e Zoraide'' (1818), ''Ermione, Bianca e Falliero'', ''Eduardo e Cristina'', ''La donna del lago'' (''[[Jezerní paní (opera)|Jezerní paní]]'', 1819), ''Maometto II'' (1820) a ''Zelmira'' (1822).
Nástupcem Rossiniho se stal nejprve krátce [[Giovanni Pacini]] a po něm ještě v roce 1822 [[Gaetano Donizetti]]. Jako umělecký ředitel královských operních domů působil Donizetti až do roku 1838. Zkomponoval zde 16 oper, mezi nimi i slavná díla jako ''Maria Stuarda'' (1834), ''Roberto Devereux'' (1837), ''Poliuto'' (1838) a ''Lucia di Lammermoor'' (1835).
| |||