Rudolf Vanýsek: Porovnání verzí

Prof. MUDr. '''Rudolf Vanýsek''', DrSc. ([[5. únor]]a [[1876]], [[Velký Týnec]]<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be9242c8-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=116 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Velký Týnec</ref> – [[28. srpen|28. srpna]] [[1957]], [[Mariánské Lázně]]), byl český lékař, [[profesor]] patologie a terapie nemocí vnitřních.

Byl žákem významného českého lékaře profesora [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]] [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]] (1853–1927).

Rudolf Vanýsek vystudoval české [[Slovanské gymnázium]] v [[Olomouc|Olomouci]]i, které zakončil maturitou v roce [[1895]], načež nastoupil ke studiu na české [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|Lékařské fakultě UK v Praze]] ([[Univerzita Karlova|Česká universita Karlo-Ferdinandova]]), kterou dokončil promocí v roce 1901. Po promoci pracoval jako odborný asistent profesora Thomayera na II. interní klinice české lékařské fakulty UK. V této době, byli jeho lékařskými kolegy na klinice, pozdější významní internisté Josef Pelnář (1872-1964) a [[Ladislav Syllaba]] (1868-1930).

V roce 1907 byl jmenován (prvním českým) [[Primář|primářem]] interního oddělení v [[Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně|Zemské nemocnice v Brně]]

(Primararzt der Landeskrankenanstalt).

V roce 1912 se habilitoval jako soukromý docent (Privatdozent) chorob průmyslových při [[Vysoké učení technické v Brně|C.k. vysoké škole technické Františka Josefa v Brně]].

Od roku [[1919]] byl jmenován řádným profesorem vnitřního lékařství na [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně]] a stál tak u založení ''Kliniky nemocí vnitřních a nervových'' (později I. interní kardiologická klinika LF MU), byl zvolen [[Děkan|děkanem]] LF MU (1926 až 1927) a [[Seznam rektorů Masarykovy univerzity|rektorem MU]] (1932 až 1933). V období před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] byl organizátorem lékařského stavovského hnutí.

Klinicky popsal stav neurocirkulační astenie, později nazvaný jako Vanýskův syndrom (Vanýskovo trias).<ref>[https://books.google.cz/books?id=xIRaAgAAQBAJ&lpg=PA537&dq=van%C3%BDskovo%20trias&hl=cs&pg=PA537#v=onepage&q=van%C3%BDskovo%20trias&f=false Kardiologie, monografie, autor Miloš Štejfa a kolektiv, Grada, 2006]</ref>

Nástupcem na „Vanýskově klinice“ se stal profesor [[Miloš Štejfa (1898)|Miloš Štejfa]] st. (1946–1969).

[[Kategorie:ČeštíPedagogové vysokoškolštívysokých pedagogovéškol v Česku]]