Vodní zdroj Káraný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Rozvod: nadále je uváděno zásobování obcí ze Středočeského kraje
Řádek 13:
Roku [[1889]] byl schválen zákon o vzniku a provozu vodárny a [[vodovod]]u pro Prahu č. 48 ze dne 16. srpna 1899. Na jeho základě bylo zveřejněno zadání projektu, z odevzdaných návrhů byl vybrán projekt na využití káranských zdrojů [[hydrogeologie|hydrogeologa]] [[Adolf Thiem|Adolfa Thiema]] z [[Lipsko|Lipska]]. Po vodoprávním schválení koncem roku [[1904]] Thiem svůj projekt dopracoval do definitivní podoby.
 
Podmínkou výstavby vodárny bylo i vybudování 3,7 km dlouhé [[železniční vlečka|železniční vlečky]] věci na výstavbu věcí pro dopravu materiálu na staveniště vodárny. Železniční přeprava tak zvítězila nad druhou zvažovanou variantou – vodní přepravou. Projekt vlečné dráhy byl komisí ministerstva železnic prohlášen za „význam veřejně prospěšný“. Za dodavatele byla vybrána firma Král & Štěpán, dříve Reiter & Štěpán, Praha II, Štěpánská ul. 49, která spolu se Sadským stavitelem Ing. Václavem Fantou, nabízela i zhotovení stavby. Nabídková cena díla byla 84 165,4 [[Rakousko-uherská koruna|K]]. Výhybka na jednokolejné trati mezi [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] a [[Čelákovice]]mi byla vysazena poblíž [[Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem)|kapličky sv. Václava]]. Vlečka byla uvedena do prozatímního provozu [[1. červen|1. června]] [[1906]], kdy byla návazně zahájena výstavba vodárenských budov a jímacích zařízení. Od roku [[1912]] se vlečka používala převážně pro dopravu [[uhlí]] pro [[parní stroj]]e.
[[Soubor:Elektrické odstředivé čerpadlo ze strany, ÚV Káraný.jpg|thumb|Původní elektrická odstředivá čerpadla v úpravně vod Káraný]]
První pokusné čerpání, a to celkem z 220 [[Studně|studní]], se uskutečnilo [[18. říjen|18. října]] [[1912]]. Na plný výkon byla vodárna uvedena [[1. leden|1. ledna]] [[1914]], čerpalo se 880 l.s<sup>-1</sup> z 567 studní.