Hladová zeď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, port, comm z wd, vjaz
Řádek 1:
[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed.jpg|thumb|Hladová zeď nad [[Újezd (Malá Strana)|Újezdem]]]]
'''Hladová zeď''', někdy nazývaná také ''Zubatá'', německy ({{vjazyce2|de|''die Hungermauer''}}), je [[Opuka|opuková]] [[hradba]] na [[Praha|pražském]] [[Petřín]]ě, kterou nechal v letech [[1360]]–[[1362]] postavit český král [[Karel IV.]], aby zesílil městské [[opevnění]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a [[Malá Strana|Malé Strany]] proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 [[metr|m]] vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena [[cimbuří]]m, [[Ochozhradební (architektura)ochoz|ochozem]], [[střílna]]mi a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi ([[bastion]]y). Táhla se od [[Újezd (Malá Strana)|Újezdu]] až po [[Strahov (Praha)|Strahov]] a dál za něj k [[Hradčany|Hradčanům]].
 
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu císařovny [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní [[kupole]] dnešní [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] [[Alois Martin David]], když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh [[Praha|Prahy]] a [[Drážďany|Drážďan]].
Řádek 6:
== Pověsti ==
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]]
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[ChudinaChudoba|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.
 
Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]] nebo [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]], který ve svém vlasteneckém díle píše:
Řádek 12:
 
== Literatura ==
 
* {{citace monografie|jméno=Julius|příjmení=Košnář|titul = Staropražské pověsti a legendy|vydavatel = Vincentinum|místo = Praha|rok = 1933|url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680|typ kapitoly = - kapitola|kapitola = "O Hladové zdi"|strany= 268}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscommonscat}}
 
{{Souřadnice|50.0831083|14.394975|typ=landmark|zobrazení=top}}
* {{commonscat|Hladová zeď}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Středověk|Praha}}
{{Souřadnice|50.0831083|14.394975|typ=landmark|zobrazení=top}}
 
[[Kategorie:Zdi]]