Anduina: Porovnání verzí

Při [[Velká cesta|Velké cestě]] [[Elfové (Středozem)|elfů]] za světlem [[Valinor]]u, se část [[Teleri]] vedená [[Lenwë]]m odtrhla od putujících zástupů právě pro strach z překročení Velké řeky. Byli nazváni [[Nandor]] a o jejich putování se [[Eldar]] mnoho nedozvěděli. Část z nich prý bydlela v lesích okolo Anduiny a někteří došli až k jejímu ústí, kde se na nějaký čas usadili. Někteří [[Lidé (Středozem)|lidé]] se po procitnutí v [[Hildorién]]u vydali za pověstí o světle na západ. Prvními [[Atani]], kterým se podařilo překročit Velkou řeku, prý byli divocí [[Drúadan]]é. Lidé se v [[První věk|prvním věku]] usadili také v Rhovanionu podél severního toku Anduiny. Později byli známi jako Seveřané a mimo jiné jsou to předkové [[Rohirové|Rohirů]] a [[Medděd]]ova lidu. Elfové obývali les Lothlórien, kde se někdy kolem roku 1400 [[Druhý věk|D. v.]] stává královnou paní [[Galadriel]]. V roce 2350 D. v. je [[Númenor]]ejci na pravém břehu Anduiny nedaleko jejího ústí do moře založen přístav Pelargir. Po pádu Númenoru v roce 3320 je [[Elendil]]ovými syny Isildurem a Ánoriem založena říše ve vyhnanství Gondor. Hlavní město Osgiliath je bratry zbudováno na obou březích řeky, mezi pevnostmi [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Anor]] a [[Minas Ithil]]. Ve třetím věku žili v okolí Velké řeky také [[Hobit]]i. Statové, jedna ze tří hobitích odrůd, zůstali u Anduiny nejdéle. Byl to národ rybářů a nejproslulejším z nich se stal [[Sméagol]], později zvaný [[Glum]].