Tocharské jazyky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m lepší citační záznam a oprava slova satemový
m →‎Charakteristika: o odlišnosti tocharských ploziv se zmiňuje Lamprecht v Praslovanštině (2.1.4.3.3)
Řádek 14:
Tocharština utváří ve skupině indoevropských jazyků vlastní větev a nevykazuje žádnou bližší příbuznost s žádnou jinou indoevropskou řečí. Nápadné je, že tocharština – ačkoli je řečí, kterou se mluví na úplném východě indoevropského jazykového regionu – patří do západní skupiny [[satemové a kentumové jazyky|kentumových jazyků]], nikoliv k východním jazykům satemovým. Objev, že tocharské jazyky jsou indoevropského původu, přispěl k pochybnostem, zda se [[praindoevropský jazyk|protoindoevropský jazyk]] původně rozdělil na západní a východní skupinu.
 
'''Fonologicky''' se tocharština odlišuje od takřka všech ostatních indoevropských jazyků splynutím ploziv do pouhých tří neznělých ploziv p, t a k.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lamprecht|jméno=Arnošt|odkaz na autora=Arnošt Lamprecht|titul=Praslovanština|url=https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103766|vydání=1|vydavatel=Univerzita J.E. Purkyně|místo=Brno|rok=1987|počet stran=196|strany=17}}</ref>
 
'''Gramaticky''' zřetelně odpovídá sloveso osobními koncovkami a tvorbou pomocí kmene indoevropské struktuře; podstatná jména vykazují stopy pěti pádů ([[nominativ]], [[genitiv]], [[akusativ]], [[ablativ]] a [[vokativ]]) a znají u čísla kromě [[Jednotné číslo|singulár]]u a [[množné číslo|plurál]]u také [[duál]] a [[parál]], západotocharština mimoto také [[distributiv]] (tzv. plurativ).