Vladimir Alexandrovič Fok: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+šablony, zs
Řádek 5:
Narodil se v [[Petrohrad|Petrohradě]] v [[Rusko|Rusku]]. V roce [[1922]] promoval na [[Petrohradská státní univerzita|Petrohradské státní univerzitě]] a poté na téže univerzitě pokračoval v postgraduálním studiu. V roce [[1932]] se na této univerzitě stal profesorem. Později pracoval pro Vavilovův státní optický institut, Leningradský ústav optiky a technologií a Lebeděvův fyzikální ústav.
 
Významně přispěl k oblastem [[optika|optiky]], [[mechanika|mechaniky]] nebo teorií [[gravitace]]. Nejznámější jsou ale jeho práce z kvantové mechaniky. V roce [[1926]] nezávisle na [[Oskar Klein|Oskaru Kleinovi]] a [[Walter Gordon|Walteru Gordonovi]] odvodil [[Kleinova-Gordonova rovnice|Kleinovu-GordonovuKleinovu–Gordonovu rovnici]], jmenují se po něm [[Fokův prostor]], [[Fokova reprezentace]] a [[Fokův stav]]. V roce [[1930]] vyvinul [[Hartreeova-Fokova metoda|Hartreeovu-FokovuHartreeovu–Fokovu metodu]]. Dále vyvinul [[elektromagnetismus|elektromagnetické]] metody pro [[geofyzika|geofyzikální]] průzkum, které řpedstavil se své knize "The theory of the study of the rocks resistance by the carottage method" z roku [[1933]]. Zabýval se také problémem mnoha těles v [[obecná teorie relativity|obecné teorii relativity]].
 
V Leningradě vytvořil Fok vědeckou školu teoretické fyziky a podařilo se mu zlepši úroveň výuky fyziky prostřednictvím knih, které napsal. Zejména šlo o učebnici základů kvantové mechaniky z roku [[1931]] a monografii „Teorie prostoru, času a gravitace“ z roku [[1955]].