Infarkt myokardu: Porovnání verzí

'''[[Infarkt]] myokardu''' (''srdeční mrtvice'', ''srdeční záhať'') je náhlé přerušení krevního zásobování části [[srdce]]. Dochází k němu náhlým uzávěrem [[Věnčitá tepna|srdeční (koronární) tepny]] - nejčastěji vznikem krevní sraženiny. Krevní [[sraženina]] (trombus) vznikne při prasknutí [[Aterosklerotický plát|aterosklerotického plátu]] čímž zanikne protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy [[ateroskleróza]]. Další příčinou může být vmetek [[Trombóza|krevní sraženiny]], která vznikla v jiném místě cévního řečiště, céva může být uzavřena také vzduchovou bublinkou (příhody při potápění). Následek uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt). V akutní fázi může nastat také kritické oslabení srdeční činnosti s kardiogenním šokem. Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Obnovení průtoku krve i po 2 hodinách má však blahodárný vliv. Z těchto důvodů je nutné při podezření vždy angažovat [[Zdravotnická záchranná služba|zdravotnickou záchrannou službu]].

* rodinná zátěž ([[mrtvice]] a infarkt u pokrevních příbuzných)

Základní příčinou je ukládání [[Cholesterol|cholesterolu]] do stěny tepny. Postupné zvětšování [[Aterosklerotický plát|tukového plátu]] zužuje její průsvit. To může působit námahové potíže nazývané [[angina pectoris]]. V jednom okamžiku se začne tvořit krevní sraženina, nasedávající na tukové hmoty, dráždící [[Krevní destička|krevní destičky]]. Tento okamžik nastává nejčastěji v klidu, často ve spánku. Jiné vyvolávající momenty, jako vystavení [[stres]]u, [[chlad]]u, fyzická zátěž nebo změna [[počasí]] jsou málo časté.

Při podezření na infarkt se nesmí nemocný jakkoli fyzicky ani psychicky namáhat (i chození po bytě může být smrtící). Postiženému uvolníme těsný oděv a uložíme ho do polosedu, otevřeme okno. Zavoláme [[Zdravotnická záchranná služba|zdravotnickou záchrannou službu]] a můžeme ho nechat rozžvýkat půl tablety [[Acylpyrin|acylpyrinu]] (zastaví zvětšování sraženiny). V případě bezvědomí provádíme ošetření jako u klasického [[bezvědomí]] a pečlivě kontrolujeme zda postižený stále dýchá, pokud ne, neodkladně zahajujeme [[kardiopulmonální resuscitace|resuscitaci]]. Je také možno podat léky obsahující [[nitroglycerin]] a ještě účinnější [[isosorbid dinitrát]], které uvolňují [[oxid dusnatý]]. (NO je [[vasodilatans]] působící v tomto případě na zúžené koronární tepny).

Již v přednemocniční fázi je nutno pacientovi podat [[kyslík]], [[Kyselina acetylsalicylová|kyselinu acetylsalicylovou]], [[klopidogrel]] a [[heparin]]. V případě potřeby také [[beta-blokátor]], [[nitrát]] a léky proti bolesti (nejčastěji [[fentanyl]] i.v.). Pacientovi je provedeno vyšetření [[EKG]] a odebrána krev na stanovení ukazatelů myokardiální nekrózy ([[troponin]], CK-MB mass). Každý pacient se STEMI nebo s NSTEMI s vysokým rizikem by měl být ihned indikován do PCI centra k provedení '''p-PCI''' (primární perkutánní koronární intervence; [[koronarografie]] a dle potřeby [[koronární angioplastika]] – dilatace zúžené části věnčité tepny a implantace intrakoronárního [[Stent|stentu]]). [[Trombolýza]] je pro svou menší účinnost ve srovnání s p-PCI dnes používána jen výjimečně. Další léčebnou modalitou může být vytvoření [[aortokoronární bypass|aortokoronárního bypassu]] na specializovaném [[Kardiochirurgie|kardiochirurgickém pracovišti]].<ref>{{Citace elektronického periodika