Peć: Porovnání verzí

Město leží na řece Pečka Bistrica, na jihovýchodním úpatí pohoří [[Rugova]] (nejvyšší hora Hejla, 2403 m), což je významná lyžařská a turistická oblast. V blízkosti je také romantický [[Rugovská soutěska|kaňon Rugova]] a oblast je i etnograficky velmi zajímavá. Městem protéká řeka [[Pećka Bistrica]].

Město je patrně starověkého původu, římské ''Pescium''. V letech [[1180]]-[[1190]] je dobyl srbský velkokníže [[Štěpán Nemanja]] a jeho nástupce je věnoval nově založenému klášteru [[Žiča]], kde sídlil také arcibiskup. Když byl klášter koncem 13. století zničen Kumány, přesídlil arcibiskup do Peće, kde vybudoval řadu kostelů. Roku 1345 se Peć stala sídlem [[Pećský patriarchát|pećského]] [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchátu]] Srbské pravoslavné církve a důležitým střediskem až do roku 1766 kdy byl patriarchát zrušen. Roku 1455 město dobyli Ottomani, přejmenovali na Ipek a postavili řadu mešit, z nichž některé se zachovaly. Ve městě se usadilo mnoho Turků a roku 1899 zde vzniklo první sdružení pro albánskou autonomii. V První balkánské válce 1912-1913 město dobyli Černohorci a 1915 Rakušané. Po roce 1918 se stalo součástí [[Jugoslávie]], za druhé světové války je obsadili Albánci. Napětí mezi Srby a Albánci ve městě se stupňovalo a podíl Srbů zejména od roku 1960 rychle klesal. Město utrpělo za Kosovské války 1999, mnoho lidí bylo zavražděno a polovina domů zničena, po národnostních nepokojích roku 2004 se velká část nealbánských obyvatel vystěhovala.