Sicilské království: Porovnání verzí

| po 2 = Království obojí Sicílie

| po 2 vlajka = Flag of the Kingdom of the Two Sicilies (1816).svg

| vlajka velikost =

| mapa = Kingdom of Sicily 1154-cs.svg

| mapa velikost = 292px

V důsledku ostrého sporu, do kterého se dostal Fridrich s papeži kvůli pokusům o ovládnutí severní Itálie, odmítla papežská [[kurie]] po jeho smrti ponechat království jako papežské léno nadále [[Štaufové|Štaufům]]. Nejdříve je nabídla anglickému králi [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřichovi III.]] pro jeho mladšího syna [[Edmund]]a, který se zde však neprosadil. Roku [[1266]] je udělila v léno mladšímu synovi francouzského krále [[Ludvík VIII.|Ludvíka VIII.]] [[Karel I. z Anjou|Karlovi z Anjou]]. Ten porazil roku 1266 nemanželského syna císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] [[Manfred Sicilský|Manfreda]] a [[1268]] Fridrichova mladičkého vnuka [[Konradin]]a, kterého poté nechal v [[Neapol]]i popravit. Vládu v království však neudržel dlouho.

 

[[Soubor:Italy 1494 AD.png|thumb|right|240px|Mapa Sicilského království za vlády aragonských králů]]

Roku [[1282]] vypuklo proti Francouzům rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dějin pod názvem [[sicilské nešpory]]. Příčinou byl daňový útlak vlády krále, který se neustále pokoušel o další expanzivní politiku, mimo jiné na území obnovené [[Byzantská říše|byzantské říše]]. Proto povstání finančně podpořil byzantský císař [[Michael VIII. Palaiologos]]. Jako svého krále přijali vzbouření Sicilané Manfredova zetě, aragonského krále [[Petr III. Aragonský|Petra III.]]. Ten ovšem ovládl pouze ostrov Sicílii, zatímco pevninská část království zůstala v anjouovských rukou.