Druhá válka baronů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění pravděpodobně duplicitního parametru |
pravopis, zs |
||
Řádek 11:
| velitel2 = [[Simon de Montfort (6. hrabě z Leicesteru)|Simon de Montfort]] <br /> ostatní vzbouření baroni
}}
'''Druhá válka baronů''' ([[1264]] – [[1267]])
== Příčiny války ==
Řádek 19:
Jindřich se také zapletl do války na [[Sicílie|Sicílii]] v zájmu [[papež]]e, za což obdržel titul pro svého druhého syna Edmunda. Tato akce vedla mnoho baronů k názoru, že se Jindřich vydává ve stopách svého otce [[Jan Bezzemek|Jana Bezzemka]] a že je nutno ho kontrolovat podobně jako krále Jana. Montfort se stal vůdcem skupiny, která požadovala obnovení vydání [[Magna charta libertatum|Magna Charty]] a převedení větší části moci na barony. Roku [[1258]] přiměla skupina sedmi baronů Jindřicha se souhlasem s [[Oxfordská ustanovení|Oxfordskými ustanoveními]]. Ta fakticky zrušila [[absolutismus|absolutistickou]] [[monarchie|monarchii]] předáním moci radě patnácti baronů, která měla vykonávat vlastní vládu a ustanovila pravidelná (třikrát do roka) zasedání [[Parlament Spojeného království|parlamentu]], která měla činnost rady kontrolovat.
Jindřich byl donucen účastnit se kolektivního odpřisáhnutí přísahy Oxfordským ustanovením. V následujících letech se vztahy mezi královými a Montfortovými příznivci polarizovaly. Jindřich obdržel roku [[1261]] [[papežská bula|papežskou bulu]], která ho vyvazovala z jeho přísahy
== Průběh války ==
Řádek 36:
* [[1267]] – Jindřich III. a vzbouřenci se dohodli na příměří dle dohody z Kenilworthu.
== Reference ==
{{Překlad|
{{Portály|Středověk|Válka}}
| |||