Verze z 9. 9. 2016, 22:21 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 9. 2016, 02:37 editovat zrušit editaci Chartep (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 682 editací typy vodních kol, konstrukce značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 8: == Typy vodních kol == Je zajímavé, že nejstarší vodní kola (v Indii a Mezopotámii) byla kola se svislou osou, tak jako moderní nejvýkonnější [[vodní turbína\|turbíny]]. Toto uspořádání nevyžadovalo převod na svislou osu [[mlýnský kámen\|mlýnských kamenů]]. <br/>Vodní kolo má po obvodu řadu dřevěných lopatek nebo kapes. Vyráběli je obvykle [[Sekerník\|sekerníci]], kteří při stavbě kombinovali různé druhy dřeva podle namáhání jednotlivých částí a vlastností suroviny. Základ kola tak mohla tvořit borovice, zatímco hřídel byla dubová, na další části se využíval smrk, jedle, topol a jiné dřeviny.<ref>{{Citace elektronického periodika\|titul=Korečník na horní vodu\|periodikum=mve.energetika.cz\|url=http://mve.energetika.cz/vodnikolaHD/korecnikHD.htm\|datum přístupu=2016-09-18}}</ref> <br/>Vodní kolo bývá obvykle vyrobeno sekernickými mistry z dubového dřeva a po obvodu má řadu dřevěných lopatek nebo kapes. Principiálně lze vodní kola s horizontální osou rozdělit na tři druhy: * Kolo na spodní vodu (tzv. lopatník) využívá pouze kinetické energie vody, proudící pod ním.▼ Principiálně lze vodní kola s horizontální osou rozdělit na tři druhy: * Kolo na střední vodu využívá i potenciální energie vody, která je k němu přiváděna výše, než je hladina odtékající vody. Oba druhy kol se otáčí spodní částí ve směru toku vody.▼ ▲* '''Kolo na spodní vodu''' (tzv. lopatník) využívá pouze kinetické energie vody, proudící pod ním. Má jen malou účinnost, ale zároveň velmi jednoduchou konstrukci. * Kolo na vrchní vodu (tzv. korečník) je zaléváno svrchu a otáčí se ve směru proudu vody vrchní částí. Využívá především potenciální energie vody.▼ ▲* '''Kolo na střední vodu''' využívá i potenciální energie vody, která je k němu přiváděna výše, než je hladina odtékající vody. Oba druhy kol se otáčí spodní částí ve směru toku vody. ▲* '''Kolo na vrchní vodu''' (tzv. korečník) je zaléváno svrchu a otáčí se ve směru proudu vody vrchní částí. V českých zemích je nejrozšířenějším typem. Využívá především potenciální energie vody. Kolo je opatřeno [[Koreček\|korečky]], které se plní přitékající vodou a vahou pak roztáčejí kolo. <gallery> Řádek 21 ⟶ 23: Kola na [[lodní mlýn\|lodních mlýnech]] stavěných na [[loď\|lodích]] byla kola na spodní vodu. Při poklesu vody klesal celý [[mlýn]] a ponoření kola tak zůstávalo konstantní Vodní kolo bylo ve dvacátém století nahrazováno mnohem účinnější vodní turbínou, která navíc umožňovala prostřednictvím [[transmise\|transmisí]] pohon více mlecích strojů a dalších zařízení.<br/> Vodní kola lze v současnosti vidět v činnosti v některých zachovalých muzejních provozech nebo jako pohyblivou dekoraci. Na principu vodního kola také pracovaly dříve velice oblíbené dětské hračky našich dědečků a pradědečků - vodní mlýnky, které si kluci často stavěli na potoce. == Související články == Řádek 28 ⟶ 30: * [[Kolesový parník]] * [[Vodní kolový mlýn]] == Reference == <references /> * {{Commonscat}}

Vodní kolo: Porovnání verzí