Vrchní zemský soud v Brně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy |
reference |
||
Řádek 3:
'''Vrchní zemský soud v Brně''' býval [[vrchní soud|vrchním soudem]], tedy tzv. „sborovým soudem druhé stolice“, který existoval v [[Brno|Brně]] v letech [[1850]]–[[1949]]. Jeho předchůdcem byl brněnský [[Rada nad apelacemi|apelační soud]] a ve své působnosti měl celou [[Morava|Moravu]] i [[rakouské Slezsko]], tedy obvody [[krajský soud|krajských soudů]] v Brně, Jihlavě, Znojmě, Uherském Hradišti, Olomouci, Novém Jičíně, Opavě a Těšíně<ref>Nařízení ministra práv č. 138/1850 ř. z. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1850&page=3066 Dostupné online.]</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref> (po roce 1921 místo zrušeného těšínského krajského soudu soud v Moravské Ostravě<ref>Nařízení vlády č. 195/1921 Sb., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Moravské Ostravě. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/047-1921.pdf Dostupné online.]</ref>). Vyšším soudem byl už jen vídeňský [[Nejvyšší soudní a kasační dvůr]].
Sídlil tehdy v [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Dietrichsteinském paláci]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]] a skládal se z prezidenta, [[soudní senát|senátních]] prezidentů, dalších 20 [[soudce|soudních radů]] a z pomocného úřednického (auskultanti, adjunkti) i kancelářského personálu (kancelisté, soudní sluhové apod.).<ref>SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; a kol. ''Soudnictví (historie, současnost a perspektivy)''. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-65-3. S. 63.</ref> Vrchní zemský soud působil výlučně jako odvolací soud v [[civilní proces|civilních]] i [[trestní řízení|trestních]] věcech, ve kterých v první instanci rozhodly soudy krajské. Rozhodoval v pětičlenných senátech a ovládala jej především zásada písemnosti.<ref>Zákon č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref> Kromě této čistě soudní činnosti navíc vykonával dohled nad nižšími soudy, a to včetně disciplinární pravomoci nad jejich soudci, dohlížel také na [[advokát]]y a [[notář]]e v jeho obvodu a nakonec realizoval i soudcovské, advokátní a notářské zkoušky.<ref>Zákon č. 217/1896 ř. z., o organisaci soudní. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1896&page=681 Dostupné online.]</ref>
Roku 1928 byl v rámci správní reformy přejmenován na ''Vrchní soud v Brně''<ref>§ 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1928/071-1928.pdf Dostupné online.]</ref> a roku 1945 naopak na ''Zemský soud v Brně''.<ref>§ 1 písm. c) dekretu presidenta republiky č. 90/1945 Sb., o úpravě některých organisačních a služebních otázek v oboru soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=41 Dostupné online.]</ref> Ne však na dlouho, k 1. únoru [[1949]] byl v rámci „zlidovění soudnictví“ bez náhrady zrušen.<ref>§ 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.]</ref> Po vzniku [[Česko|České republiky]] sice došlo k obnovení vrchních soudů, nicméně jako moravský a slezský vrchní soud zahájil svou činnost v roce 1996 [[Vrchní soud v Olomouci]].<ref>Zákon č. 241/1995 Sb., o zahájení činnosti Vrchního soudu v Olomouci. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2875 Dostupné online.]</ref>
| |||